Gustav Frištenský

Ačkoli se nejedná o celebritu v pravém slova smyslu, rozhodli jsme se tuto osobnost na naše stránky zařadit. Tentokrát si totiž nebudeme povídat o přitažlivých mladých kráskách ani vypracovaných chlápcích, které známe z akčních filmů. Zabrousíme do historie a podíváme se na životní osud jednoho z nejúspěšnějších českých sportovců Gustava Frištenského.

Jméno Gustava Frištenského nemusí být dnešním lidem příliš známé, ale pokud patříte ke starší generaci anebo se zajímáte o dějiny sportu, rozhodně víte, o kom je řeč. Gustav se narodil v roce 1879 v Křečhoři u Kolína a již od útlého věku disponoval obrovitou silou. Jako čtyřletý pomáhal orat řepu a od šesti jezdil s voly na pole, kde oral. Po základní škole se dal do učení kovařiny, ovšem osud ho zavál k řezničině. Tato práce jej ale příliš nenaplňovala a svůj smysl života nalezl až za pomocí svého strýce Aloise Choděry, zapáleného sokolníka. Gustav zkoušel cvičení na kruzích, na hrazdě, činky, ale nakonec se dal na zápasení. Zde se projevil jako ohromný talent, protože dokázal kdekoho skolit, i soky o několik desítek kilogramů těžší. Odchází tedy do klubu Hellas, tehdejší jedničky v řecko-římském zápase. V roce 1900 byl vyslán na svou první mezinárodní soutěž. Ačkoli měl pouze vzpírat a zápasit, nakonec zkusil i hod diskem - vyhrál ve všech třech disciplínách.

V roce 1902 se seznámil s profesionálním zápasníkem Jiřím Lurichem a to vedlo k dalšímu zvyšování už tak výborné kondice a schopností. Brzy se stal mistrem zemí Koruny české v řeckořímském zápase. Zajímavé je, že jeho soutěžní váha byla pouhých 92 kilogramů oproti jiným borcům, kteří vážili mnohem víc. Byl totiž velmi obratný, mrštný a technicky své soupeře většinou převyšoval. V roce 1903 se konalo mistrovství Evropy amatérů v řecko-římském zápase, avšak klub Hellas neměl peníze na to, aby se mohl Frištenský zúčastnit. Gustav to ale nevzdával, vybral všechny své úspory a vyrazil na svou vlastní pěst. Mistrovství se účastnil jako jediný reprezentant Rakouska-Uherska. Nikdo nečekal, že by mohl vyhrát. A přece - ve finále porazil dánského reprezentanta a Gustav Frištenský se stává amatérským mistrem Evropy.

To byl impuls k tomu, aby se stal profesionálním zápasníkem. Tím se mu otevřela brána do celého světa a Gustav cestoval po Severní i Jižní Americe i po různých koutech Evropy. Právě pobyt v USA ho v kariéře velmi posunul. Zápas byl zde tvrdší a s menším množstvím pravidel. Za dobu v USA oslavil 59 vítězství a setkal se jen s jedinou porážkou. Zanedlouho vypuká první světová válka a přichází mobilizace. Vzhledem k tomu, že Gustav měl ze zápasů trvale poškozené koleno, zůstal jen v záloze. Povídá se, že několik svých kamarádů zachránil od rukování tím, že jim vykloubil končetinu.

V meziválečném období pomalu myslí na zadní kolečka a přemýšlí, co bude dělat, až skončí s kariérou. Avšak než stačí rozjet hospodářství na svém statku, přichází další válka. Protože hovoříme o skutečném vlastenci, připojuje se v roce 1943 k odboji. Doba byla krutá, Němci se snažili jakýkoli odpor potlačit a nakonec si pro Frištenského přišlo gestapo. Strávil několik měsíců ve vězení a popravě i koncentračnímu táboru se nakonec naštěstí vyhnul. Po druhé světové válce jej trápily dluhy, proto nastupoval i ve svém pokročilém věku k zápasům a nakonec byl donucen prodávat i své trofeje. Umírá v osamění v roce 1957.

[MJ 27. 6. 2013]