Není turista jako turista…

Turistika je obzvlášť v Česku jednou z nejvíce oblíbených volnočasových aktivit. Ale není turistika jako turistika… pojďme si říct alespoň o těch základních typech.

Podle náročnosti terénu a potřeby zkušeností rozlišujeme několik hlavních typů turistiky. Pěší turistika pozvolna přechází přes horskou k vysokohorské až k alpinismu.

Mezi pěší turistiku tedy chůzi v přírodním prostředí patří vycházky, túry, výlety, pochody, putování. Výkonnostní formu pěší turistiky tvoří dálkové pochody a přechody horských hřebenů. Pozor! I chůze má svou techniku, která šetří vaše klouby a pomáhá předcházet poranění:

·         Našlapujeme na celou plochu chodidla

·         Čím prudší sklon, tím jsou kroky menší

·         Při sestupu došlapujeme na patu

·         Pro bezpečnost používáme teleskopické hole

Druhým stupněm je turistika horská. Tady už je třeba mít určité znalosti, především co se týče orientace v terénu, předvídání rychlých změn počasí a také první pomoc. Méně náročné formy horské turistiky jsou dostupné komukoliv, náročnější formy, tedy vysokohorská turistika vyžaduje získání dalších znalostí a dovedností nejlépe pod odborným vedením.V náročnějších terénech je totiž třeba znát horolezecké techniky, bezpečnost zajišťují speciální výstroj včetně ocelových lan a lezeckých bot.Pokud si netroufáte vydat se do hor na vlastní pěst, jsou příjemnou variantou výstupy organizované oddíly VHT Klubu českých turistů.

Ještě náročnější formu označuje název alpinismus, který pochází od označení pohoří Alpy, ale vztahuje se obecně k horolezectví provozovanému v horách a zahrnuje řadu aktivit, mezi které patří například pěší přechody, volné či technické lezení nebo skialpinismus (na lyžích).

Pokud se chystáte na vysokohorskou turistiku, nejbližší možnost je vydat se do slovenských Vysokých Tater.Před vaší cestou do Tater však zkontrolujte, která místa jsou opravdu dostupná. Mimo značené turistické cesty je přístup často umožněn pouze s placeným horským vůdcem. Obrovským lákadlem jsou především Alpy s velkým množstvím stezek od těch snadných až po ty náročné, tzv. zajištěných cest nebili ferrat. Ty jsou vybaveny jisticími fixními lany, železnými stupačkami i dalšími pomůckami.

Tip 1: Práce s buzolou, určování azimutů, práce s mapou a její orientace, profil terénu, turistické značky – nejen to jsou pojmy, které by měl turista znát a ovládat, bude mít pak jistotu, že se v terénu jen tak neztratí.

Tip 2: Rozhodně také pří žádné výpravě nezapomeňte lékárničku, v případě pěší turistiky minimálně sadu náplastí - nikdy nevíte, kdy i zcela osvědčené boty “vyrobí” na noze nepříjemný otlak. Mezi další nepostradatelné pomocníky turistů patří francovka ALPA, za sto let své existence ulevuje nejen turistům od celkové únavy, ale poslouží také jako dezinfekce drobných oděrek.

[Ogilvy 9. 10. 2016]