Proutkaření

Již od nejstarších dob se setkáváme s lidmi, kteří byli obdařeni zvláštními schopnostmi. S lidmi, kteří měli nějakou vlastnost, kterou obyčejní smrtelníci nemají. Tajemné nadání, kterým tito jedinci oplývali, museli často skrývat a tajit, neboť některé kultury považovaly lidi s nevysvětlitelnými schopnostmi za nebezpečné, a podle toho se k nim taky chovaly. V dnešní době sice jedincům s „nadpřirozeným“ nadáním nehrozí kruté tresty, ale posměchu se ne vždy vyhnou. Mnoho lidí s těmito schopnostmi se zabývá činností zvanou rhabdomantie. Že nevíte o co jde?

Rhabdomantií se označuje proutkaření, neboli schopnost pomocí proutku hledat v terénu předem stanovené věci. Nejčastěji proutkaři hledají prameny vody, ale mohou hledat i cenné kovy nebo dokonce i lidi!

Schopnost stará tisíce let

První záznamy o proutkaření máme zřejmě z Libye, kde se dochovaly nástěnné malby staré 8 000 let, na kterých jsou zaznamenáni lidé, pozorující proutkaře s virgulí. V Bibli se zase píše, že Mojžíš na poušti udeřil holí do skály a zní vytryskl pramen vody. Poté existuje celá řada důkazů napříč starověkými civilizacemi, že lidé tuto činnost za účelem nalezení pramenů provozovali tisíce let. V období středověku se však tato aktivita křesťanským klerikům nelíbila a začali ji považovat za kacířskou. I tak však tato schopnost přežila do novověku.

Baguette proti zločincům

Francie 17. století nebyla zmítána jen náboženskými válkami. Na sklonku století se totiž okolo Lyonu pohyboval Jacques Aymar, který dokázal pomocí virgule, které říkal baguette, stopovat zločince. Aymar používa na hledání zločinců stejný rozdvojený proutek, jako s kterým nalézal i vodu. Jeden takový případ se dokonce podařilo zdokumentovat. Aymar dorazil na místo vraždy bohatého podnikatele a jeho ženy. Jakmile přišel na místo činu, jeho virgule se začala točit a spolu se dvěma společníky se vydal stopovat zločince. Virgule se stále točila, až dorazili do jednoho hostince k prázdnému stolu. Podle Aymara zde měli sedět 3 lidé, což záhy potvrdil hostinský. Aymar tak pokračoval dále, až jej baguette zavedla do vězení v Beaucaire, kde pobýval za drobnou krádež jeden mladý hrbáč. Nejdříve popíral, že by kdy byl v Lyonu, ale posléze vše přiznal a byl oběšen.

Virgule jako mapa k pokladům

Proutkaři však nehledali jen vodu a zločince, ale i drahé kovy a jiné věci. V roce 1640 napsala baronka z Beausoleilu, že dokáže najít ložiska stříbra, zlata, olova a železné rudy. Je to však možné podle dnešní vědy? Posuďte sami...

Lidský mozek je složen ze dvou hemisfér – pravé a levé. Každá z nich hraje jinou úlohu v lidských schopnostech. Podle amerického neurofyzika Rogera Wollcota Sperryho, který získal za svůj výzkum ohledně mozkových hemisfér Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, má levá hemisféra na starost logiku, počítání, psaní, notorické reakce, lingvistické schopnosti a pojem o čase, zatímco pravá hemisféra se zaměřuje na duševní činnost, denní snění, sluchové vjemy a hudby a uvědomování si komplexních souvislostí. Podle proutkařů jsou lidé s nadvládou levé hemisféry materialisty, zatímco lidé s převahou pravé mozkové hemisféry jsou abstraktní. Proto, aby člověk mohl být úspěšným proutkařem nebo vůbec pracovat s „nadpřirozenem“, musí u něj být energie obou hemisfér v rovnováze.

Virgule

Klíčovým nástrojem proutkaře je proutek. Nejznámějším proutkem je jistě virgule, čili proutek do písmene Y. Virguli používají proutkaři především na hledání vodních zdrojů a drahých kovů. Zkušený proutkař dokáže podle virgule zjistit i hloubku pramene. Existují však i virgule typu L, jedná se tak o dva zahnuté klacíky. Někteří proutkaři také používají i různé kovové pružiny.

Pravda či lež?

Mnoho skeptiků říká, že proutkařství je holým nesmyslem, protože se přeci nedá najít pomocí klacku podzemní voda. Leda že bychom jej použili jako lopatu a náhodně kopali. Skeptikové tedy vnímají proutkaře jako ubohé podvodníky, co se snaží vydělat na lidské hlouposti. Ačkoliv takových bude samozřejmě mnoho, jak odpůrci proutkařství vysvětlí fakt, že existuje mnoho lidí, co pomocí virgulí našli stovky pramenů?

[JG 5. 12. 2014]