Sója – lék či zabiják?

Každý z nás jistě zná sóju. Obvykle si tuto luštěninu spojujeme se zdravým životním stylem a jako vhodnou alternativu masa, která obsahuje mnoho bílkovin. Obchody s racionální výživou jsou plné jejími různými variacemi, jako je: tofu, tempeh, natto, sójové kousky či sójová omáčka. Opravdu je však tato potravina tak zdravá jak se říká?

Původ

Sója pochází původně ze střední Číny a nyní se pěstuje téměř po celém světě v tropických a subtropických oblastech, proběhlo však i pokusné pěstování ve Švédsku. Největšími světovými producenty jsou USA a Brazílie. V poslední době se její produkce značně zvyšuje a celkově je čtvrtou nejrozšířenější plodinou na světě. Díky neustále větší potřebě její produkce však také dochází ke kácení tropického deštného lesa, především v Brazílii. Tato luštěnina se však pěstuje i u nás. Rostlina může vyprodukovat až 400 lusků, které mohou obsahovat až pět semen.

Geneticky modifikovaná sója

Většina lidí se k sóji uchyluje, aby vylepšila svůj jídelníček. Už si však neuvědomují, že velká část nefermentovaných sójových výrobků je geneticky modifikovaná. Zemědělci totiž obvykle používají genetické herbicidy na bázi glyfosátu - Roundupu. Je prokázáno, že takovéto potraviny způsobují u žen narušení rovnováhu reprodukčního cyklu. Nadto je glyfosát toxický pro placentu, často tak může dojít k potratu a vzniku mnoha nemocí pro plod.  Glykosát také způsobuje mnoho nemocí „poslední doby“, jako je autismus. Z takovéto sóji se vyrábí 95% (v USA) sójových izolátů, které se používají do proteinových nápojů, tyčinek a potravinových doplňků.

Nefermentovaná sója

I když není nefermentovaná sója geneticky modifikovaná, stále nabízí člověku spíše nevýhody, než výhody. Dr. Kaayla Daniel, autor knihy The Whole Story Soy, poukazuje na tisíce studií, které spojují sóju s podvýživou, zažívacími problémy, poruchami imunitního systému a štítné žlázy, úbytkem libida, neplodností, ledvinovými kameny, poruchami jater, poškození mozku a dokonce zvýšeným rizikem rakoviny (především prsu) a infarktu. Nadto děti krmené sójovou kojeneckou výživou, prokazují průměrně 15 000x vyšší hladinu estrogenu v krvi, než děti krmené podobnou výživou na bázi kravského mléka. Takováto strava způsobuje špatné načasování puberty.

Fermentovaná sója

Ne každá sója však nabízí lidem pouze zdravotní problémy. Sójové fermentované výrobky nezpůsobují žádnou z výše jmenovaných zdravotních komplikací. Do této kategorie řadíme takové sójové produkty, které prošly fermentačním procesem, nalezneme zde tak sýr natto, tempeh, nápoj miso, či pravou sójovou omáčku – ta se však u nás obvykle prodává ve své nefermentované alternativě, a tudíž nepřináší zdravotní benefity. Co nám však mohou přinést sójové fermentované produkty? Nejvíce našemu zdraví prospěje sójový sýr natto. Jeho léčivé účinky objevili již v roce 1980. Tento sýr totiž obsahuje vitamín K2, který se v přírodě vyskytuje jen sporadicky, ačkoliv je pro člověka velmi důležitý. Laicky řečeno K2 zajišťuje přesun „zdravých látek“ po těle. Člověk tak má potřebné minerály tam, kde je mám mít a nehromadí se tam, kde je jejich přítomnost nežádoucí. Důležitý je tak pro zabránění vzniku osteroporózy z nadměrného nahromadění vápníku. Nadto zabraňuje krevní sraženinám. Natto ještě snižuje hladinu cholesterolu v krvi a přispívá k léčbě nízkého tlaku. Ostatní sójové fermentované výrobky mají podobný profil léčivých účinků v o něco menším měřítku.

Resumé

Ze všech sójových výrobků tak jsou zdraví prospěšné pouze fermentované produkty. Ostatní sójové pokrmy představují pro člověka řadu zdravotních rizik, která jsou rozhodně horší než konzumace libového masa. Naproti tomu stojí fermentovaná sója, a především sýr natto, jež představuje pro člověka unikátní zdroj vitamínu K2 a dalších zdravých látek.

[JG 14. 7. 2014]