Děti mají za sebou první měsíc ve škole. Obzvláště pro prvňáčky a jejich rodiče znamenalo září období značných změn, psychické i fyzické zátěže a také nemocí. S nástupem dětí do škol a školek výrazně stoupá nemocnost. Dítě v kolektivu svých vrstevníků ovšem není vystaveno jen různým virovým a bakteriálním infekcím, ale i riziku úrazů a může být ohroženo též stresem. Navíc se školáci často v kolektivu musejí potýkat i s problematickými mezilidskými vztahy. Jaká rizika školákům hrozí nejčastěji?

Přestože se dětská imunita během pobytu ve školce již pravděpodobně stihla více či méně posílit, bývají zejména mladší školní děti v prvních měsících nového školního roku nemocné poměrně často. Přechod z prázdninového režimu do školního bývá pro dětský organismus šok: dříve vstávají, polovinu dne tráví v uzavřené místnosti, mění se jídelní a pitný režim. K tomu se přidávají teplotní změny – zrádná jsou obzvláště chladná rána v kombinaci s teplejšími odpoledny. Imunita je všemi těmito faktory ovlivněna, může oslábnout a viry a bakterie pak mají snadnou cestu. Dětský kolektiv uzavřený dlouhé hodiny v jedné místnosti je ideálním prostředím především pro šíření kapénkových infekcí. „Rodiče se shodují, že nejčastěji bojují s nemocí u dětí těsně po nástupu do dětských kolektivů. Tedy v září a říjnu – po začátku školního roku, kdy ještě nemají vybudovanou potřebnou obranyschopnost,“ uvádí Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma, která nabízí přírodní doplňky stravy na podporu imunity. Aktuální průzkum společnosti Vegall Pharma mezi rodiči ukázal, že děti trpí nachlazením minimálně třikrát do roka. Dokonce 15 % rodičů pak uvedlo, že jejich potomci mají rýmu a kašel jedenkrát měsíčně a častěji. Podle průzkumu 71 % rodičů pořizuje dětem doplňky stravy na podporu imunity.

Virová onemocnění: Od rýmy až po mononukleózu
Virová onemocnění jsou v dětském kolektivu zdaleka nejběžnější. Patří mezi ně různé virózy, onemocnění horních cest dýchacích (akutní rýma, laryngitida), chřipky, ale také zánět spojivek, plané neštovice, takzvaná pátá dětská nemoc, virové průjmy a rovněž mononukleóza. „Infekční mononukleóze se lidově přezdívá ‚nemoc z líbání‘, neboť se nejčastěji přenáší slinami. Kromě zmíněného polibku k přenosu často dochází třeba i pitím ze společné láhve. Nemoc je velmi častá u náctiletých, objevit se ale může i u mladších dětí. Symptomy zahrnují zvětšené a povleklé krční mandle s bolestivostí, zvětšené krční uzliny, zvětšená játra a zvětšenou slezinu. Pro léčbu je důležitý klidový režim, což neposedné děti špatně snášejí, a také dieta šetřící právě játra,“ popisuje lékař Bohumil Ždichynec.

Nemocí, kterými se dítě může nakazit ve školním kolektivu, je celá řada. Proto je důležité u něj v průběhu celého roku pěstovat pevnou imunitu, která mu může pomoci vyhnout se těžším onemocněním. A i když dítě onemocní, díky dobrému imunitnímu systému se s nemocí vypořádá snáze a rychleji. Silnou obranyschopnost dítě získá především pohybem na čerstvém vzduchu, otužováním a pestrou vyváženou stravou bohatou na antioxidanty – například vitamíny C a B, minerály, stopové prvky. Do jídelníčku je také dobré zařadit vlákninu pro správné zažívání a další prospěšné látky, například polyfenoly, což jsou jedny z nejúčinnějších přírodních látek pro posílení imunitního systému. Najdeme je v ovoci a zelenině, ale i v rostlinných doplňcích stravy, jako je například komplexní přípravek Immun44, jenž je díky své chuti dětmi dobře přijímán.

Bakteriální nákazy: Angína je běžná, pozor na meningitidu
Většina infekcí postihujících děti školního věku je virového původu, dítě se však může potkat i s některými bakteriálními onemocněními. „Z bakteriálních infekcí školákům nejčastěji hrozí angína, bronchitida neboli zánět průdušek – ta ovšem může mít i virový původ –, dále se objevuje rovněž spála a častý je i zánět středního ucha, který sice způsobují bakterie, ale propuká v návaznosti na virové onemocnění, nejčastěji rýmu,“ vyjmenovává celostní lékař Bohumil Ždichynec. Z bakteriálních onemocnění postihujících děti a mladistvé je pak velmi nebezpečný zánět mozkových blan. Tato nemoc může zpočátku připomínat běžnou rýmu či chřipku, je však smrtelně nebezpečná a lékaři tak důrazně doporučují nechat proti ní dítě očkovat.

Úrazy: Na školách jich přibývá. Pěstujte u dítěte fyzickou zdatnost
Ze zdravotních rizik je dále nutno zmínit i drobné či vážnější úrazy, které se dítěti ve škole mohou přihodit. Nejčastěji k nim školáci přijdou v hodině tělocviku, poranit se ovšem mohou i kdykoliv jindy, zejména při přestávce. V posledních letech navíc úrazů ve škole neustále přibývá, v roce 2017 jich česká školní inspekce evidovala přes 42 tisíc. Děti si nejčastěji přivodí zlomeniny rukou, pohmožděniny či vykloubeniny, výjimečné ale nejsou ani otřesy mozku a další úrazy hlavy. „Jedním z důvodů, proč v posledních letech úrazů ve škole přibývá, může být stále klesající tělesná zdatnost dětí,“ míní lékař Bohumil Ždichynec a dodává, že vrací-li se vám dítě po každém tělocviku s nějakou odřeninou, obraženinou, či nedej bože zlomeninou, měli byste mu zajistit více přirozeného pohybu, procvičovat s ním koordinaci pohybů i rovnováhu. Pokud dítě trpí na časté zlomeniny i přesto, že není nijak nešikovné, je vhodné zaměřit se i na stav jeho kostí.

Stres: Dopřejte školákům pohyb a odpočinek
S nemocemi a únavou, s níž se školáci mohou obzvláště na začátku potýkat, se pevně pojí stres. Nesmíme si namlouvat, že stres je doménou dospělých, i děti jím mohou významně trpět. Problém je však v tom, že děti mnohdy nedokážou své tíživé pocity pojmenovat, a rodiče tak mohou tápat, co s jejich malým školákem je. Na to, že je vaše dítě stresované, ovšem mohou poukázat určité signály, například podrážděnost nebo náladovost, výraznější citová vázanost na rodiče, plačtivost či agresivní chování. U dětí, které jsou ve stresu kvůli škole, lze pozorovat též nechuť k aktivitám spojeným právě se školou nebo přímo odmítání docházky do školy. S dítětem je potřeba hlavně mluvit o jeho pocitech, dopřát mu dostatek odpočinku, slevit z příliš přísných pravidel – například nechtít po něm udělat si úkoly hned po návratu ze školy – nebo ubrat na intenzitě domácí přípravy, a také dát mu prostor na jeho koníčky. Důležitý je i pobyt venku, obzvláště na slunci, které umí zvýšit hladinu serotoninu, hormonu štěstí, jenž pomáhá navodit pocit klidu a pohody. Uvolnění stresu napomáhá i pohyb či sport, neboť fyzická aktivita vyplavuje endorfiny.

Vztahy: Život v dětském kolektivu může být náročný
K tomu, že škola způsobuje dítěti stres, mohou významně přispět i vztahy v kolektivu. Tím nejvyhrocenějším projevem špatných vztahů je pak známá šikana. V roce 2016 to byl problém hned na 40 % základních a středních škol. „Děti, které jsou terčem šikany, často to, co zažívají, bagatelizují, protože se stydí o tom s rodiči nebo dospělými obecně mluvit. Máte-li podezření, že je vaše dítě obětí šikany, jednejte co nejrychleji. Promluvte si nejen s lidmi ve škole, ale hlavně s dítětem. Ukažte mu, že se o jeho situaci zajímáte, zdůrazňujte, že se vám může se vším svěřit a že má vaši plnou podporu,“ radí ve zkratce lékař Bohumil Ždichynec. Rázné jednání si pak samozřejmě žádá i situace, kdy je vaše dítě naopak agresorem. Důrazně mu vysvětlete, že šikana je špatná věc a vy si nepřejete, aby se tak choval. Důležité je pak dát mu svým příkladem najevo, jak má k ostatním přistupovat. Problémem malých agresorů totiž často bývá, že zkrátka nevědí, jak jinak než agresí k sobě v kolektivu přitáhnout pozornost.