I když se jedná svým způsobem o celebritu, nemohli jsme jej zařadit po bok takových velikánů jako Hawking, van Damme nebo Jaromír Jágr. Jeho povolání, zodpovědnost za miliony životů a celkový životní příběh z něj činí spíše lidskou zrůdu než-li oslavování hodnou celebritu. Rudolf Höss byl totiž velitelem koncentračního tábora Osvětim - továrny na smrt.
Ještě než se začneme Rudolfovi věnovat, musíme čtenáře upozornit na záludný, leč velmi důležitý fakt. Osoby s podobným jménem jsou dvě. Rudolf Hess a Rudolf Höss není tatáž osoba. Zatímco ten první, píšící se s "e" byl vysokým nacistickým politikem a Hitlerovým pobočníkem, tak Rudolf Höss je právě tou osobou, o níž se píše tento článek.
Jeho život začíná v roce 1900 v Baden-Badenu. Narodil se do přísně katolické rodiny a jeho krutý a despotický otec, který vyžadoval bezpodmínečnou poslušnost a plnění i zcela hloupých příkazů. Život s ním byl pro Langa velmi těžký, až nesnesiltený. Jakmile vypukla první světová válka, přihlásil se jako dobrovlník do války, ovšem kvůli nízkému věku mu bylo povolenou pracovat pouze v nemocnici, kde vykládal zraněné vojáky a pečoval o ně. I přes svůj věk se ale nevzdával a v roce 1916 vstupuje k bojovým jednotkám, přesněji k 21. pluku býdenských dragounů (mimochodem zde sloužil jeho otec i děda). Byl velmi dobrým vojákem a účastnil se bojů v různých částech světa - v Turecku, Iráků nebo Palestině. Díky své odvaze nebyl pro něj problém získat železný kříž I. a II. třídy. Během služby se dozvěděl, že mu zemřela matka. Jeho demobilizace a návrat domů byl složitý, protože matka i otec po něm chtěli, ať se stane knězem a jeho strýc mu odmítl vydat dědictví po rodičích, pokud se nepřihláší do kněžského semináře. Vysvobození mu přinesli nacisté, kteří jej naverbovali do Freikorpsu a Rudolf se znovu podíval do první linie v Pobaltí anebo například Slezsku.
Jeho myšlení a povaha byly velmi zvláštní. Byl na jednu stranu měl smysl pro čest, nelhal, nepodváděl, plnil své povinnosti, jak nejlépe uměl. Ovšem stinnou stránkou tohoto člověka bylo odcizení jakékoli lidskosti, pochopení. V roce 1922 se oficálně odhlásil od katolické církve a jeho jediným náboženstvím se stalo Německo. Vlastenectví, nacionalismus a likvidace politických odpůrců, to bylo alfou a omegou jeho života. Byl také odsouzen za vraždu jednoho politického protivníka. Protože tyto úkoly vzorně plnil, všiml si ho samotný Himmler a jeho kariéra začala strmě stoupat.
Tak se dostal až do nově zřízeného koncentračního tábora Osvětim. Židovská otázka v této době ještě nebyla úplně "vyřešena" a nacisté tápali, jak docílit co největší efektivity v zabíjení lidí. Střílení bylo problematické, protože lidé utíkali, byla velká spotřeba nábojů a podobně. V některých táborech zabíjeli Židy tak, že je nahnali do utěsněného nákladního automobilu a výfukové plyny byly zavedeny do korby. Tento systém měl také hodně mucha dokázal ničit jen malé množství "jednotek" denně. Právě Rudolf Höss se stal člověkem, který měl na starost vymyslet proces likvidace vězňů, který by byl co nejrychlejší. Rudolf neváhal a vymyslel plynové komory, likvidaci pomocí tablet Cyklon-B, které se po kontaktu se vzduchem měnily v jedovatý plyn. Po zabití osob následovala fáze spalování, kde v několika velkých pecích hořelo jedno tělo za druhým. Podařilo se mu ze zabíjení vytvořit celé průmyslové odvětví, na němž byla navázána výroba tablet, dopravní průmysl a stavební průmysl. Vše probíhalo přísné organizaci a zaváhání nebo porucha v jistém úseku snižovalo výkonnost o několik stovek jednotek denně.
Jeho život je krásně zpracován v knize Smrt je mým řemeslem od autora Robert Merle a nutno připomenout, že až na záměnu jména (Rudolf Lang) se autor drží velmi přísně historických reálií.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
