Stephen Hawking – pravděpodobně nejchytřejší člověk na planetě

Bezvládné tělo na vozíku, neschopnost normálně mluvit, ale zato svou inteligencí, chytrostí a bystrým mozkem pokoří každého z nás. Nevystupuje v televizi sice tak často jako někteří politici nebo překrásné herečky, ovšem jeho přínos pro vědu a lidstvo je ohromný. Někteří odborníci říkají, že se jedná o největšího velikána vědy hned po Einsteinovi.

Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Ofxordu otci Frankovi, který byl výzkumníkem v oblasti tropické medicíny a matce Isobel, která se angažovala v politice. Protože mluvíme o době druhé světové války, nálety na větší města, zejména na Londýn, byly na denním pořádku a rodiče, kteří v právě v Londýně původně bydleli, byli nuceni odejít do menšího města Oxfordu, kde se právě malý Stephen narodil. Přáním rodičů bylo, aby jejich syn studoval medicínu, on ovšem tíhnul k mírně odlišným oborům – ve středobodu zájmu byla zajména fyzika, matematika, astronomie a chemie. Ještě předtím, než odmaturoval, byl díky svému talentu přijat na Oxfordskou univerzitu a protože se zde nemohl věnovat matematice, začal studovat fyziku. Od roku 1963 studuje na univerzitě v Cambridge kosmologii, která přináší jeho vědecké osobnosti plné uspokojení. Ve své kariéře astrofyzika velmi rychle postupoval kupředu a již za pár let byl vědeckou obcí uznáván jako jedna z největších kapacit v této problematice.

Bohužel se ale už u raných studií začala u něj projevovat ne příliš rozšířená choroba nesoucí exotický název amyotrofická laterální skleróza, která postihuje motorické neurony. A ačkoli v mládí jezdíval na koni, byl členem veslařského univerzitního týmu, v jednadvaceti letech mu byla zmíněná nemoc diagnostikována poté, co zničehonic upadl na schodech a poranil si hlavu. Lékaři mu dávali rok, maximálně dva. Nemoc ale neodradila jeho snoubenku, aby se za něj provdala. Postupně ale nemoc sílila a Hawking ztrácel kontrolu nad svým pohybovým aparátem – přestal ovládat ruce, nohy a posléze také ztratil schopnost mluvit. Nyní je plně odkázán na svůj elektronický vozík a také na jeho charakteristický umělý hlas.

Jeho objevy se týkají povětšinou fungování vesmírů a časoprostoru obecně. Dokázal, že čas a prostor započaly ve velkém třesku a končí v černých dírách. Dále Hawking předpokládá, že vesmír nemá žádné hranice a je tedy nějakým způsobem neomezený. Další revoluční myšlenkou je zjištění, že černé díry nejsou zcela černé, ale že emitují záření a časem slábnou, případně zcela mizí. Stephen je velkým fanouškem scifi, takže v jeho dílech najdeme kromě obrovského množství vzorců a pouček také populárně odbornou literaturu.

Hawking navzdory předpokladům doktorů oslavil nedávno sedmdesátku a díky jeho smyslu pro humor jsme měli možnost jej zahlédnout i v některých filmech a seriálech. Za zmínku určitě stojí Star Trek anebo Simpsonovi.

[MJ 8. 1. 2012]