Ovlivňují emoce naše zdraví?

Emoce a lidské zdraví. Po dlouhou dobu velmi opomíjený vztah. Lékaři „západní“ medicíny považovali až do nedávna lidské myšlenky za téměř nevýznamný činitel na lidské zdraví. Když už se doktoři zabývali emocemi, obvykle to byli jen psychiatři, kteří léčili jen těžké duševní choroby. Ne všude však panovala stejná situace. Zdravovědy východních filozofií – ať již buddhistická, hinduistická či taoistická se dívají na člověka komplexně. V těchto naukách je lidské tělo vnímáno jako celek, který má být v harmonii. Když není, přijdou potíže a choroby. V tomto ohledu se tedy mimo životosprávu a životní podmínky jeví jako významný činitel lidské emoce.

To co nezměříme opravdu neexistuje?

To, že negativní emoce dokážou člověku poškodit zdraví, je dnes již bráno v potaz i na „západě“. Společnost si uvědomuje především negativní roli stresu, ne však to, že se v minulosti objevoval v úplně jiných situacích než dnes. Lidé se po dlouhá tisíciletí totiž dostávali do stresových situací především ve chvílích boje o holé přežití. Přestože dnes lidé na „západě“ obvykle nebojují o holý život, často je stres zabije. V okamžiku stresu totiž funguje lidské tělo zcela jinak než v klidové situaci. Díky stresu jsou nahlodávány imunitní funkce těla, dochází k hormonální disharmonii, výkyvům hladiny cukru v krvi a mnoha dalším změnám.

Problém je však v tom, že emoce se nedají (alespoň ne dnes) změřit. Díky tomu mnoho vědců odsouvalo vliv duševní stránky na naše zdraví na druhou kolej, protože neměli žádná data.

Mapa emocí v těle

V posledních letech však vznikl výzkum, který podrobil 700 dobrovolníků z Finska, Švédska a Taiwanu podrobnému bádání. Lidé zapojení do tohoto projektu měli myslet na jednu ze 14 předem daných emocí a pak malovat do prázdné siluety člověka, kde danou emoci cítili. Dobrovolníci však měli k dispozice ještě další siluetu, do které měli naopak zaznačit oblasti svého těla, kde se cítili být deaktivováni. Celkově tak vznikla emoční mapa člověka.

Zajímavostí je, že téměř ve všech případech se výsledky shodovaly. V případě, že Vás takový výzkum láká, můžete se do něj také zapojit. Více se dozvíte zde: http://becs.aalto.fi/~lnummen/participate.htm.

Jak se emoce projevují na naše zdraví?

Jaké výsledky tak tento výzkum přinesl? Téměř všechny emoce se projevují v hlavě. Naopak některé negativní emoce jsou spojeny s nepříjemným pocitem na hrudi. Například člověk trpící depresemi často pociťuje bodání v hrudníku, ačkoliv jeho srdce funguje naprosto dobře. V případě extrémního žalu je však situace jiná. Člověk, který ztratí milovanou osobu a upadne do extrémního žalu, má mít dokonce 21x větší riziko infarktu než za běžné situace. I když člověk hned neupadne do extrémního žalu, i běžný stres je pro něj velmi škodlivý. Tělo totiž při této emoci produkuje mnoho stresového hormonu kortizolu, který způsobí zrychlení srdečního tempa, zvýšení příjmu kyslíku a dočasné omezení imunitního systému. Vaše tělo tak otevírá dveře všem nemocem.

Střeva, odraz mysli?

Nejsilnějším zrcadlem naší mysli jsou z lidských orgánů nejspíše střeva. Právě nepříjemný pocit ve střevech se totiž nejsilněji projeve při hněvu, znechucení, depresi a hanbě. Někteří autoři dokonce soudí, že by se aplikací vhodných probiotik mohlo docílit úspěšné léčby depresí. Probiotika by tak mohla teoreticky nahradit antidepresiva. Doktor Mercola dokonce říká, že člověk má v podstatě 2 mozky. Jeden v hlavě a druhý ve střevech. Více se této problematice věnoval právě doktor Josef Mercola na svých stránkách www.mercola.com.

[JG 5. 3. 2015]