Poloostrov Krym

Poslední dobou všichni ze sdělovacích prostředků slyšíme o krizi na Ukrajině, o tom, jak Rusové chtějí dobýt krymské území. Co to vlastně ten Krym je, jaká je jeho historie a jaké je jeho postavení v současné době? Komu doopravdy tento poloostrov patří, jaké jsou jeho strategické přednosti a jací lidé tam žijí? Co znamená současné politické dění v globálním měřítku?

Krym neboli Krymský poloostrov je geografické označení pro území ležící na severu Černého moře. Jeho velikost není nikterak závratná - má 26 200 km², což je asi třetina rozlohy České republiky. Je „ponořen“ do Černého moře, z východu jej omývá Azovské moře. Stojí na rozhraní Ukrajiny a Ruska. A ačkoli se může zdát, že Ukrajinci a Rusové jsou si blízcí jako my a Slováci, zdání může klamat. Právě krymská oblast je hlavním jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou. Krym má dnes složitou administrativní a politickou situaci. Jedná se o sporné území a v současné nepřehledné době není možné s jistotou určit, komu skutečně patří. Výhodou tohoto území je přístup k Černému moři, a tudíž následně i do Středozemního moře a Atlantiku. Existuje zde také starodávný přístav a pevnost Sevastopol, který sehrál důležitou roli již v několika desítkách konfliktů. Na Krymu je díky moři relativně teplé a vlhké podnebí. Terén je vertikálně velmi členitý - nalezneme zde nížiny i vysoké Krymské pohoří s nejvyšší horou Roman-Koš (1545 m n. m.). Po celou dobu trvání Sovětského svazu byl Krym důležitou turistickou destinací, kam každou sezonu zavítaly miliony turistů z celého východního bloku. Přístup k moři, teplo, vybudovaná rekreační zařízení a ozdravovny, to vše přispělo k tomu, že dodnes žije Krym z velké části i z cestovního ruchu. Další věc, která je pro tento poloostrov důležitá, jsou nerostné suroviny a strojírenství. Najdeme tady železné rudy, zemní plyn, vápenec, křídu, sádru nebo sklářské písky. Jak již bylo naznačeno, kdo ovládá Krym, ovládá také přístup ke všem mořím světa. I proto byl pro Sovětský svaz tak důležitý a byly zde vybudovány vojenské základny i podniky vyrábějící vojenské lodě či automobily.

Lidé, kteří zde žili, to nikdy neměli jednoduché. Před naším letopočtem zde žili divocí Taurové, potom bychom zde nalezli legendární Skythy. Ve starověku byl Krym pro Řecko i Řím důležitou obchodní oblastí. Během stěhování národů bylo místo obsazeno Ostrogóty a následně samotnými Huny. Středověk na Krymu byl ve znamení Tatarů a vzniká samostatný útvar nazvaný Krymský chanát, který se stal vazalem Osmanské říše. Roku 1783 Kateřina Veliká připojila silou celý Krymský chanát k Rusku. V padesátých letech devatenáctého století otřásaly poloostrovem krymské války. V průběhu ruské občanské války byla na Krymu bašta protibolševických sil. Za sovětského svazu zde vzniká Krymská autonomní republika. Zlom přichází v roce 1954, kdy je v rámci utužení dobrých vztahů Krym předán Ukrajině. Mluvíme o době, kdy je celý východní blok ovládán jednotnou doktrínou a v podstatě jedinou silnou osobností, a tudíž jakékoli separatistické tendence a problémy s tím spojené, jsou potlačeny do pozadí. Problémy přicházejí až po roce 1989 a po rozpadu Sovětského svazu. Námořní základnu Sevastopol však Ukrajinci pronajmou Rusku na 20 let.

Ukrajinská revoluce z roku 2014 však rozpohybovala i dění na Krymu. Krym se rozhodl vyhlásit nezávislost na Ukrajině. Rusko na nic nečekalo a v tichosti vyslalo své vojenské jednotky na poloostrov, aby obsadili důležité objekty. Nyní bude na Krymu vyhlášeno referendum, v němž se rozhodne, zda-li se má připojit k Rusku. Vzhledem k velkému počtu Rusů na poloostrově a k demonstraci ruské síly, je pravděpodobné, že většina lidí bude hlasovat pro připojení.

[11. 3. 2014]