Osm hrozných rovná se tři hodiny skvělé zábavy

Tak a je to tady. Konečně jsme se dočkali. QuentinTarantino dokončil svůj další, v pořadí už osmý film a symbolicky jej nazval osm hrozných. Řeč je o moderním westernu, který není o ničem jiném než o osmi ničemech v horské chatě, kteří si navzájem začnou škodit. Časem se začne rozplétat velmi složitá dějová linie i se všemi nitkami, až zjistíte, že všechno bylo vlastně trošku jinak, než se na první pohled zdálo.

Film měl premiéru 7. ledna 2016 a v hlavních rolích se představili Kurt Russel, Samuel L. Jackson nebo například Tim Roth. Snímek předčí své konkurenty nejen kvalitou, ale hned také délkou. Stopáž filmu je totiž 182 minut. I když se jedná o film delšího charakteru, nudit se rozhodně nebudete. Nebudete ani unavení – na vše je myšleno. Film je koncipován tak, že v půlce přichází 20minutová pauza, aby si mohly vaše oči, uši, případně další smysly odpočinout. Nejedná se o markentingový tah multikin, ale o promyšlenou koncepci samotného režiséra.

Co bychom filmu vypíchli? Pozitivních věcí film nese tolik, že jen těžko hledáme místo, kde začít. Hned na začátku recenze musíme pochválit Tarantina za výběr herců. S Timem Rothem má skvělé zkušenosti už z jiných snímků – Pulp Fiction a i tentokrát tento ničema zapadl do koloritu westernové atmosféry. Hlavním tahounem je však Samuel L. Jackson doplněný několika postavami, které oplývají charismatem, skvělými dialogy i mimikou. Další z věcí, za kterou dáváme palec nahoru, je soundtrack. Zatímco dříve se Tarantinovy filmy držely zvyku, že do filmu dává dobře známé, již existující písničky, tentokrát je soundtrack z velké části původní a jeho autorem není nikdo menší než Ennio Morricone. Soundtrack skutečně skvěle podbarvuje atmosféru celého snímku. Jsme přesvědčeni, že vás zaujme a ihned po zhlédnutí filmu si jej stáhnete a nahrajete do auta. V neposlední řadě musíme také zmínit zvláštní způsob natáčení, které se realizovalo starou kamerou ze sedmdesátých let. Jedná se o kameru Ultra Panavision, která umožňuje nejen superširoký záběr, ale také možnost natáčet při určité rychlosti snímkování a zpomalené záběry vypadají úchvatně. Diváci tuto kameru jistě ocení při sledování přírodních scenérií. Těchto kamer se na celém světě dochovalo pouze velmi omezené množství a jednu z nich si Tarantino vyžádal a na jeho přání museli kameru zrestaurovat a vyleštit každou z jejich čoček.

Kdo zná Tarantinovy filmy, ví, že alfou a omegou jejich náplně je násilí, přestřelky, spousty mrtvých a krev. Zde tomu nebude jinak (ano, myslíme to v tom smyslu, že nikdo nakonec nepřežije), ale nejedná se o bezbřehé a bezduché zabíjení. Každý tah je zde dokonale promyšlen a budete hledět úžasem, až se dozvíte, že některé postavy myslí ne na dva, ale rovnou na tři tahy dopředu. Film je dělen na kapitoly, které nesou vždy příznačný název dle toho, co se v ní stane. Jednotlivé postavy se ve filmu objevují postupně a časem poznáváte jejich osobní příběhy. Některé vás zaujmou více, některé méně, každý je ale originální a nakonec dojdete ke zjištění, že jednotlivé postavy zde mají provázanou minulost. Film nestojí na akčních scénách ani na rychlém spádu děje. Jedná se o snímek založený na dialozích a propracovaných charakterech. Charakteristický rukopis QuentinaTarantina na vás dýchne z každé scény. Malebné je i samotné místo děje – stará zapadlá chatrč uprostřed zasněžených hor. Prostě idylka, která však spěje k neidylickému konci.

Hodnocení web4men: 10/10.

[MJ 10. 1. 2016]