Spartacus: Blood and Sand - Pravá gladiátorská řežba

Zmodernizovaný příběh jednoho z nejslavnějších buřičů starověkého Říma. Proti své vůli se stal otrokem, gladiátorem a rebelem, který se vzepřel celé říši pro záchranu svého života, svobodu pro sebe a svou družinu.

Spartacovi se dostalo už několik filmových podob. Ať už to byl původní historický kousek z roku 1960 s Kirkem Douglasem v hlavní roli nebo dvoudílný televizní film s Goranem Visnijicem uvedený o 44 let později. Divák by si proto měl zákonitě položit otázku, co může přepracovaný Spartacus nabídnout? Buďte si však jisti, že hodně!

Z dvou předešlých Spartaců si Blood and Sand vzal pouze část příběhu. Mladý thrácký bojovník byl po nepovedeném vystoupení po boku mocné římské armády zajat a odvlečen do gladiátorské školy, kde je nucen podrobit se těžkému výcviku a zkouškám, které zprva rozhodují o tom, zda se vůbec podívá do gladiátorské arény a poté zda ještě někdy uvidí světlo světa.

Teď přichází na řadu to, díky čemuž si seriál získal řadu fanoušků a zároveň zaslouží i kvalitní hodnocení. Je totiž výtečnou kombinací posledního Gladiátora s Russellem Crowem a hlavně digitální bitvy u Thermopyl – filmu 300. Z toho lze odvodit, že souboje v ringu, kterých je tu opravdu mnoho, musí zákonitě stát za to, a to jak z pohledu „digitálního“ výkonů jednotlivých herců a jejich dobového vzhledu, tak z vizuálního díky neustálým „rudým“ efektům. Jednoduše řečeno, je to řežba!

To však není poslední kouzlo seriálového Spartaka. Jakožto u všech podobných dobových filmů, i tady je zapotřebí nasytit moderního diváka, jehož oko bude bedlivě pátrat po nějaké lechtivější scéně. Takový divák si nejen přijde na své, ale bude i hodně překvapen! V každé epizodě se totiž někdo svlékne a dodá seriálu erotický náboj. Po třech, čtyřech dílech už budete měnit název na Blood and Sex, jelikož po neustálých řežbách je sex na druhém místě, pak možná intriky a sem tam nějaký ten jednodušší humor.

Kdo by čekal, že v takovém seriálu nelze čekat známé tváře, je na omylu. V hlavní roli se sice nebije Gerard Butler nebo Jason Statham, nýbrž neznámý Andy Whitfield. Na druhé straně však v čele gladiátorské školy stojí John Hannah (jistě si vzpomenete na Mumii a pomyslíte, co dělá v záporné roli, ale jemu to skutečně jde), vedle něj Lucy Lawless a její neustálý erotický apetit, se kterým by si možná neporadila ani celá škola gladiátorů a pak ještě Manu Bennett v roli protivníka Crixa (Voják, 30 dní dlouhá noc).

Pokud bych hledal, co mi na seriálu nesedlo, došel bych pouze k rozdílům v zajímavosti některých dílů. V jednom se odehrají tři perfektní zápletky (vedle té klíčové samozřejmě), takže divák neví, na co se těšit dříve, až je z toho vyplašený. Pak ale dorazí epizoda, v níž pouze stereotypně lítají usekané ruce za bouřlivých ohlasů krvežíznivých návštěvníků gladiátorské arény, z otrokyň na přání padají šaty jak hrušky ze stromu a Dominus si polovinu času vychutnává vulgární hlášky věnující se hlavně rozmnožovacímu ústrojí uctívaných bohů. Čili nic ohromujícího. Ke štěstí se jedná o konfrontaci dvou, tří dílů.

Blood and Sand bych doporučil nejen všem, kteří holdují starověkým válečným filmům, ale i těm, kteří hledají něco, čeho v TV příliš neběží. Vedle až brutálně chabých současných českých seriálů v čele s Dokonalým světem, Ordinací apod. je Spartacus něčím, co vám rozmluví opustit váš televizní pelech.