Co přinesl rok 2019 z hlediska ekonomiky?

Rok 2019 byl z hlediska celosvětové ekonomiky poměrně komplikovaný. Lze předpokládat, že celkový ekonomický výkon bude vzhledem k cykličnosti postupně oslabovat. Poznamenaly ho především obchodní války mezi USA a Čínou. Namísto uzavření obchodní dohody se situace v polovině roku ještě zhoršila dalším navyšováním tarifů, a v průběhu léta jsme byli svědky řady pochmurných prognóz předvídajících brzký příchod krize. Situaci v té době nepomohly ani stále větší obavy z tvrdého Brexitu. Ty navíc zesílily ve chvíli, kdy se premiérem stal Boris Johnson, podporující odchod Spojeného království z EU do konce října 2019. Svou neblahou roli sehrál také dvouciferný propad ve výrobě automobilů v Německu, kde na tamní sektor dopadly nejen obchodní války, ale zejména zavedení nových přísnějších emisních limitů. Zpracovatelský průmysl se tak ocitl v nejhorší formě za posledních deset let.

V průběhu podzimu se situace do jisté míry stabilizovala. Riziko tvrdého Brexitu bylo zažehnáno a jednání o obchodní dohodě mezi USA a Čínou se obnovila. Podepsání dohody nakonec sice trvalo déle, než se předpokládalo, ale předešlo se tím další eskalaci obchodních sporů. Dohoda tak patrně začne platit začátkem roku, nicméně řada z dříve uvalených tarifů zůstane v platnosti a snižovat se budou teprve postupně. Protekcionistická opatření, která loni brzdila růst světové ekonomiky, tak ani po dosažení dohody zcela nezmizí. Otázkou také zůstává, jak se Donald Trump postaví k případné obchodní dohodě s Evropskou unií. Blížící se americké volby naznačují, že pro další obchodní spory není čas. Donald Trump ale již několikrát ukázal, že se jeho kroky nedají předvídat.

Ani riziko Brexitu neskončí samotnou dohodou o Brexitu, ke které již pravděpodobně dojde začátkem tohoto roku. Tato dohoda zavádí pouze tzv. přechodné období, které má skončit koncem roku 2020, kdy by měla Británie z EU skutečně odejít. Už teď však panují obavy, že se tento termín nestihne a bude se muset opět prodloužit. Brexit tak bude evropskou ekonomiku strašit i letos. Co se oslabení evropského automobilového sektoru týče, i zde budou rizika přetrvávat. Německý automobilový sektor v loňském roce propadl o zhruba 10 %, nejvíce od globální světové krize. Na vině nebyly jen obchodní války, ale také problémy v tamním sektoru z titulu příchodu přísnějších emisních limitů. Do jaké míry se s touto zásadní změnou automobilový sektor vypořádá, to je i nadále nejisté. Bude to také zásadní otázka i pro kondici tuzemského průmyslu. Ten si sice ve srovnání s tím německým vedl loni lépe, přísnějším emisním limitům a většímu tlaku na elektromobilitu se však nevyhne. Přestože nemáme indicie na zásadnější změnu trendu v dnešních číslech o vývoji ekonomiky směrem k výrazně negativnímu vývoji, rizika přetrvávají a mohou způsobit ještě Výsledný efekt pro ekonomiku tak bude představovat přetrvávající růst, který má základ v domácí poptávce související s navýšenou úrovní mezd a vysokou zaměstnaností, relativně zdravými veřejnými financemi, které budou nadále absorbovat dostatek pracovní síly s relativně vysokými platy. Koneckonců rok 2019 byl, co se ekonomiky týče, hodně chaotický. A dá se jen těžko předpokládat, co se může v roce 2020 udělat lépe než v tom předchozím. Ať už jsou naše vyhlídky jakékoliv, rok 2019 z hlediska ekonomiky úplně úspěšný nebyl.