Americká občanská válka

Původní Spojené státy Americké vznikly ze 13 britských kolonií. I přes to, že se lišily hospodářstvím, rozlohou i osídlením, navzájem je spojovala nenávist k Anglii, která jim znepříjemňovala život vysokými daněmi. Po vítězné revoluční válce s Británií sice získaly nezávislost a vytouženou svobodu, avšak k jednotě měly daleko. Zatímco Sever se soustřeďoval na rozvoj průmyslu, na Jihu se díky otrokářskému systému dařilo plantážím. Právě nelidské zacházení s otroky bylo trnem v oku pro severní obyvatelstvo a vyvolávalo v nich hluboký odpor.

Rozdílná ekonomika Severu a Jihu

Právě otázka otroctví je označována za hlavní příčinu občanské války v Americe. Svou roli však sehrála i snaha o sjednocení jednotlivých států, zajištění nového území a snaha o politickou kontrolu. Severní státy se zaměřily na rychlý rozvoj průmyslu – byly budovány kanály, silnice, železnice a manufaktury. Ve velké míře se rozvinulo bankovnictví a pojišťovnictví, tvořily se komunikační a mediální sítě, které zahrnovaly telegram, ale také snadno dostupné noviny a časopisy. Sever měl navrch i v ozbrojených silách a v těžbě přírodního bohatství. V přímém kontrastu byla jižní ekonomika, která profitovala zejména na zemědělství a obchodu s bavlnou. Bohatá plantážnická aristokracie si brzy uvědomila, že v tamním horkém podnebí bude problém sehnat dostatek odolné pracovní síly. Dovoz otroků z Afriky se tak ukázal jako nejlepší řešení jejich situace. Koncem 19. století jejich plantáže produkovaly většinu zemědělských výrobků v celé zemi a více než polovina vypěstované bavlny se vyvážela do zahraničí, kde po ní byla vysoká poptávka. Vyznačovala se vysokou kvalitou a díky otrocké práci (a tudíž nízkým nákladům) byla nejlevnější na trhu.

Násilí mezi stoupenci a odpůrci otroctví.

Otrokářský systém a začátek války

Je zvláštní, že ačkoliv se Amerika snažila hlásit ke vznešeným ideálům a demokracii, v době kdy většina evropských velmocí obchod s otroky zakazovala, ve Spojených státech byl otrokářský systém hluboce zakořeněný. Prameny uvádí, že v roce 1860 vlastnilo otroky téměř 400 000 obyvatel Jihu a počet těchto nedobrovolných pracovníků se vyšplhal až ke čtyřem milionům.

Vzrůstající napětí mezi Severem a Jihem vyvrcholilo zvolením Abrahama Lincolna za prezidenta Spojených států, který byl známý jako velký odpůrce otroctví. Reakce ostatních států na sebe nenechala dlouho čekat. Jako první z Unie vystoupila Jižní Karolína a do 1. února 1861 ji následovalo dalších šest států – Alabama, Florida, Georgia, Louisiana, Mississippi a Texas. Společně utvořily Konfederaci, jejímž prezidentem byl zvolen Jefferson Davis. Zahájením války se stal útok jižanů na Fort Sumter v Charlestonském přístavu 13. 4. 1861.

Abraham Lincoln čte před členy své vlády Proklamaci o zrušení otroctví.

Unie versus Konfederace

Přestože Sever byl průmyslově rozvinutější a měl k dispozici mnohem větší množství zbraní, surovin a kapitálů, na začátku války byl ve vedení Jih. Většina důstojníků americké armády totiž vstoupila do služeb Konfederace. Unie tak měla nedostatek generálů a chyběli jí taktičtí poradci. Otrokářský Jih měl navíc podporu Francie a Velké Británie, které se odmítaly rozloučit s levnou a kvalitní bavlnou. Unie měla zase sympatie Ruska.

Konfederace měla v ozbrojených konfliktech úspěchy a Unie se zvládla ubránit až v bitvě u Shilohu, která se odehrála 6. 4. 1862. Později téhož roku vydal Abraham Lincoln předběžné vyhlášení o zrušení otroctví na území Unie. Po mnoha prohraných bitvách totiž potřeboval podporu. Zásadní přelom ve válce nastal až v červenci roku 1863, kdy Konfederace utrpěla drtivou porážku u Gettysburgu. Později Unie obsadila Atlantu a při svém postupu ve snaze zničit ekonomiku Jihu, prosazovala taktiku spálené země. Ukončení války se odehrálo 9. 4. 1865, kdy poražená Konfederace zastoupená generálem Robertem Edwardem Leem podepsala kapitulační listinu a složila zbraně. O pět dní později byl spáchán ve Fordově divadle atentát na prezidenta Abrahama Lincolna, kterým svým zraněním podlehl.

Abraham Lincoln navštěvuje vojáky Unie., zdroj:www.images.immediate.co.uk.

Zbraně a výstroj v občanské válce

Asi nejzjevnějším rozdílem mezi Unií a Konfederací byla celková výstroj nasazených vojáků. Sever byl průmyslově vyspělejší a bohatší, mohl si tedy dovolit sjednotit vzhled unijních vojáků, jejichž symbolem se stal tmavě modrý kabát. Chudší Jih bojoval v nesourodé směsici košilí a kabátů různých barev. Nedostatek výstroje se Konfederace snažila vyřešit různými způsoby – například Texas sáhl do obrovských zásob bledě modrých uniforem z federálního skladu, často se výstroj brala mrtvým vojákům Unie nebo se nakupovala od britských obchodníků. Nejznámějším typem uniformy Konfederace se ke konci války stal šedý vlněný kabát doplněný o šedou kepi.

Co se týče zbraní ve válce Severu proti Jihu, tento konflikt přinesl mnoho technologických pokroků. Během války byla použita široká škála nožů, mečů, šavlí i střelných zbraní. Velmi významnou roli hrály také kanóny. Konfederace i Unie měla jako primární zbraň pušky a muškety. Pro boj zblízka však nebyly praktické, protože měly delší dobu nabíjení. V blízkých střetech proto vojáci používali zejména americké šavle, kterými byli vybaveni i důstojníci či námořnictvo. Výjimkou nebyly ani revolvery.

Výstroj ve válce – Unie vs. Konfederace.

Důsledky války

Každá válka s sebou nese oběti a ani v tomto případě to nebylo jinak. Podle údajů přišla Konfederace o více než 483 tisíc vojáků. Počet padlých na druhé straně se vyšplhal až 664 tisícům. K tomu se řadí ještě nespočet civilistů a indiánského obyvatelstva, kteří umírali následkem křížových paleb, hladem či vyčerpáním. Jih byl zcela zdevastován a jeho obnova trvala až do roku 1877.