Představujeme vám nové české transportéry
V tomto článku se mrkneme na zoubek hračkám, které pro své vojáky vybralo ministerstvo obrany ČR a které mají nahradit dnes většinou nepojízdné OT-64. Kromě technických
Vývoj transportéru OT-64 SKOT (Střední kolový obrněný transportér) začal v roce 1959, zařazen do výzbroje byl, jak z označení vyplývá, v roce 1964 a jedná se společný česko-polský projekt a době vzniku se jednalo o světovou špičku, o čemž svědčí i počet států, který ho používaly, nebo dokonce používají (Alžírsko, Indie, Irák). Stejně jako u jiných „ótéček“ i zde existovala spousta variant – přepravní, bojová, zdravotnická a další. Bohužel čas letí a v současnosti je sice armáda ČR vyzbrojena právě těmito stroji, ovšem jejich věk je již za zenitem a pojízdných je jen posledních pár kusů.
Proto bylo rozhodnuto o modernizaci vozového parku, první se jednalo o počet přesahující 200 vozidel, nicméně toto výběrové řízení bylo zrušeno a bylo vypsáno nové na pouhých 107 vozů. Spekulace, zda rozhodnutí bylo správné, či ne a jestli bylo provázeno korupcí a bylo prováděno v souladu s nejlepšími ekonomickými a manažerskými dovednostmi, ponechme jiným. Nás bude zajímat technická stránka problému.
Transportér Steyr Pandur II pochází z Rakouska a jedná se o poměrně mladý projekt, který ještě nikdy neprošel bojem. Pandur I byl vyvinut v 80. – 90. letech, objednalo si jej na několik států, včetně např. Belgie a USA nebo Slovinska. Po zjištění jeho mírných nedostatků bylo rozhodnuto o modernizaci na Pandur II. Ten byl opatřen další nápravou (1. verze byla původně šestikolová). Výzbroj tvoří 12,7 kulomet, 30mm kanon Mauser a kulometem 7,62 mm. Měl by být schopen plavby pod vodou a výrobce udává, že obrovskou výhodou je možnost pokračovat v boji a jízdě i při ztrátě jednoho kola. To ovšem dnes není nic nestandardního. Existují i starší modely transportérů, které mohou jet při ztrátě dvou kol a zároveň těžkém poškození dalších dvou.
Výhodou pro nás je, že se tato vozidla budou montovat v českých firmách a sice ve Vojenských opravárenských závodech Nový Jičín a Šumperk, čímž se zajistí i v době hospodářské krize na nějakou dobu pracovní místa. Nevýhodu můžeme spatřovat v tom, že co se technických parametrů týče, není kompatibilní s transportéry NATO, protože, jak už bylo nastíněno výše, Steyr je Rakouská zbrojovka a to členem NATO není. Navíc tento typ neprošel střeleckými zkouškami a nemůžeme tedy prověřit jeho pancéřování v boji.
Reference, odkazy:
- vm.aganet.pl
- www.defenseindustrydaily.com
- www.armyfort.com
[MJ-9.10.2009]
