Tom Clancy’s Rainbow six: Vegas 2
9.9.2008
Dnes se podíváme na zoubek dlouho očekávanému pokračování Rainbow six. Tentokráte Vegas 2, s nímž opět zavítáme, jak z názvu vypovídá, do města plného hazardu a hříchu – Las Vegas.
Vzpomínám si na nadšení, které ve mně vyvolal úplně první díl Rainbow six. Psal se rok 1998. Byla to první hra, tohoto typu, která se ke mně dostala. Bojovat v zásahové jednotce proti teroristům a zachraňovat rukojmí. Zaujala mě hned na první pohled. Od té doby jsem vyzkoušel mnoho jejich pokračování. Zde uvedu kvůli přehlednosti seznam všech dílů, které na PC vyšly.
Rainbow Six (1998)
Rainbow Six: Eagle Watch (1999) (datadisk)
Rainbow Six: Rogue Spear (1999)
Rainbow Six: Rogue Spear: Urban Operations (2000) (datadisk)
Rainbow Six: Covert Operations Essentials (2000) (datadisk)
Rainbow Six: Rogue Spear: Black Thorn (2001) (datadisk)
Rainbow Six 3: Raven Shield (2003)
Rainbow Six 3: Athena Sword (2004) (datadisk)
Rainbow Six 3: Iron Wrath (2005) (datadisk)
Rainbow Six: Lockdown (2005)
Rainbow Six: Vegas (2006)
Rainbow Six: Vegas 2 (2008)
A teď k samotnému Vegasu. Hra je graficky velice povedená a nepřipadala mi ani moc hardwarově náročná. Velice se mi líbí spousta nových vychytávek. Tvoříte si kompletně vlastní postavu. Obličej, oblečení, výzbroj, výstroj. Postupem času získáváte zkušenosti a odemykají se vám nové možnosti a vybavení. Zaujalo mě, že při výběru obličeje je možnost neskenovat si svůj opravdový pomocí webkamery, což ovšem také přináší omezení v počtu pokrývek hlavy. Zkušenosti získáváte za zabité nepřátele (i za způsob – přes zeď, naslepo, headshot…), dokončení mise a podobně. Nakupení zkušenostní bodů znamená povýšení. Zbraně si můžete všemožně vylepšovat (kolimátor, optika, tlumič, vysokokapacitní zásobník, …) a u oblečení a chráničů je možné měnit maskování. Byl jsem překvapen, jak obrovské množství zbraní se tu vyskytuje. Najdete tu klasiku jako MP5 (nedostižná v uzavřených prostorech), Colt M4A1, Famas, Uzi, Desert Eagle, Beretta 92, ale také českého Škorpiona.
Skoro v každém okamžiku hry váš doprovázejí vaši dva kamarádi. Jung a Michael, kteří opravdu za něco stojí a hodně vám pomáhají. Když někoho z vaší party zraní, musíte mu ihned pomoci tím, že mu píchnete injekci (nereálné) nebo řeknete zbylému kolegovi, ať to udělá za vás. Jednotlivé útoky musíte pečlivě plánovat a je dobré využívat u dveří „hadí kameru“, která se spodkem prostrčí a vy vidíte, co je uvnitř místnosti. Parťáci vás většinou bezmezně poslouchají – můžete jim říct, ať jdou za vámi, nebo naopak ať počkají zde na místě. V boji je dobré takticky plánovat – tedy ať se postaví ke dveřím a hodí dovnitř granát a potom tam vpadnou. Jung i Michael mají relativně dobrou umělou inteligenci a kryjí se, jak je to jen možné. To se ovšem nedá říct o AI nepřátel. Jsou stále na stejných místech, takže když opakujete nějaký checkpoint, víte, kam máte mířit. Navíc nejsou příliš inteligentní v tom smyslu, že se špatně kryjí, omylem střílí i do sebe. Ale jak vás někdo zasáhne, většinou končíte po první, maximálně druhé ráně. Jak vyplynule z textu, není možné hru libovolně ukládat, ale musíte vždy dojít k nějakému checkpointu.
Další logickou kravinou je doplňování zásob. Uprostřed mise se několikrát vyskytují obrovské bedny s municí a vybavením. Připadá mi hloupé umisťovat takovéhle bedny s kompletním vybavením pro zásahovou jednotku třeba do školy nebo do divadla.
Vegas mi připadl dost krátký, ale zase natažen obtížností. Hrál jsem to na medium a některé checkpointy jsem musel i 40x opakovat. Chce to trpělivost. Hra je ale tak chytlavá, že to budete zkoušet znovu a znovu. Vegas je rozdělen do 7 lokací. Jak bylo řečeno v úvodu, navštívíte gymnázium, podzemní parkoviště, obchodní centrum nebo luxusní vilu Gabriela Nowaka (bývalý člen Rainbow). K přemístění na místo používáte vrtulník. Budete slaňovat, šplhat, proskakovat sklem. Budete zachraňovat rukojmí, deaktivovávat bomby. Budete dělat všechno, co ke speciální zásahové jednotce patří. Doporučoval bych hrát tuto hru v češtině, protože pro maximální vychutnání hry je potřeba opravdu rozumět mluveným příkazům. Neměl jsem ještě možnost zkusit multiplayer, ale nabízí se zde klasický deatmatch a cooperative. Řekl bych, že to určitě bude stát za to.
Jediné, co bych hře vytknul, je krátkost, moc velká obtížnost a stereotypní prostředí. Měl jsem pocit, že se pohybuji pořád ve stejné misi. Všude byly stejné věci, podobné textury. Hratelnost je výborná, náročnost normální a grafika výtečná. RPG prvky mě také potěšily, stejně tak možnost upravování vlastní postavy.
[MJ]
.jpg)
.jpg)
