Co se děje s tělem po smrti?

Každého z nás určitě někdy napadlo, co se stane, až zemřeme. Po duševní či duchovní stránce to není úplně jednoznačné. Nejpravděpodobnější ale je, že vůbec nic. Stejně tak jako tělo zanikne i osobnost. Zní to strašlivě. Každopádně jde o součást koloběhu života.

Smrt je relativně dlouhý proces. Po vědecké stránce se dá segmentovat do několika fází. Po zástavě srdce a dechu přichází 1. fáze – klinická smrt. Ta trvá přibližně 5minut, avšak člověka lze za určitých předpokladů stále oživit. V této fázi mozek ještě stále pracuje a může udržovat i vědomí. Může proto slyšet zvuky v okolí apod. Mozek si nashromažďuje kyslík ze zbytku těla pro sebe a snaží se za každou cenu vydržet co nejdéle. Na úkor toho můžou při přežití zůstat silně poškozené některé orgány.

Po 10 minutách začínají ve velkém odumírat mozkové buňky a po několika desítkách minut je už šance na přežití téměř nulová. Postupně přestávají fungovat i metabolické pochody těla. Tělo samotné začíná postupně chladnout a při pokojové teplotě ztrácí až 1°C za hodinu. Záleží na hmotnosti a taky na teplotě okolí.

Následně se veškerá krev přesunuje do nejníže položených částí v těle. To vše díky mocnosti gravitace. Občas se stane, že se krev nahromadí v pohlavních  orgánech a překrvená tkáň způsobí erekci. Existují záznamy, kdy se po uskutečnění poprav staly tyto úkazy. Díky tehdejší neznalosti biologie to bylo označováno jako čarodějnická záležitost. Krev taky způsobuje různobarevné skvrny. V závislosti na okolnostech lze zjistit čas i příčinu smrti. Toho využívají forenzní vědy.

Během první hodiny značně ochabnou všechny svaly v těle. Občas se může stát, že se mrtvý může pomočit nebo pokálet kvůli uvolněnému svalstvu. Po 1. hodině se naopak svaly různě postahují a ztuhnou. V obličeji se může změnit mimika a s mrtvým už nemusí jít snadně manipulovat.

Existují svědectví různých duchovní o mluvení mrtvol. Pokud se to vezme vědecky, jsme jen kožený pytel plný masa, kostí a různých plynů. Po smrti mají plyny tendence se dostávat z těla pryč. Naše hlasivky a bránice jsou svaly, které po smrti ztuhnou. Když se pomalu začneme rozkládat, vydáváme velké množství plynů. Pokud se z plic či z trávicího ústrojí začnou hrnout nahoru, lze slyšet zvláštní zvuky. To občas může připomínat kvílení nebo snad bručení. Kvůli tomu se lidé domnívali, že existuje posmrtný život a taky že se jim snaží mrtvý něco sdělit.

Zhruba někdy po hodině od zástavy srdce nastává totální smrt. V těle zemřou poslední buňky a jako jedny z posledních zůstávají naživu spermie. Když se potom následně odehraje pohřeb, je nebožtík společně s rakví zapuštěn několik metrů pod zem. Tělesnou schránku začne napadat hniloba. Během 3 měsíců je již tělo značně odvodněno a vysušeno. Za 1 rok  uhnijí veškeré měkké tkáně. Přetrvávají nehty a vlasy. Ty můžou i po smrti trochu růst. Veškerý efekt však většinou způsobí scvrkávání kůže. Po 10 letech zůstanou jen kosti. Rozložené tkáně se staly hnojivem pro okolní půdu.

Existují i varianty jako zpopelnění nebo balzámovaní. U těch je však zcela jasné, jak to asi může vypadat.

[ZD 11. 1. 2020]