Největší záhada 20. století

Tunguský meterorit 1. díl

Český dobrodruh v údolí smrti

Do oblasti nedaleko Tunguské katastrofy zavítal i jeden český dobrodruh – ing. Ivan Mackerle se svým týmem. Primárně se Tunguskou událostí nezabýval, do Jakutska ho zavedla jiná záhada – kotle. Asi nás nejdříve napadne, že na kotlích toho nemůže být mnoho záhadného, ale přece...

Než se ke kotlům dostaneme, musíme si uvědomit, kde se Tunguska a Jakutsko nachází – v centrální Sibiři, daleko od civilizace, kde až na pár Jakutů nikdo nežije. A právě zde mají některá místa velmi špatnou pověst. Dokonce se nazývají údolími smrti. Domorodci do těchto míst nevkročí a když se tam přeci jenom někdo dostane, obvykle se zde cítí velmi špatně a místo živých nalézá mrtvoly lidí a zvířat. Právě sem se pan Mackerle vydal...

Epos o tajemných kotlích

Zůstala nám však nezodpovězená jedna otázka. Co lidi a zvířata v dané oblasti vraždí? Místní hovoří o záhadných kotlech. Tyto „domy z železa“ se měly v dávných časech objevit v bažinách a postupně měly klesnout pod zemský povrch. Právě kvůli těmto kotlům se Mackerle vydal na dálnou Sibiř.

Prvním, kdo však o kotlích psal byl v roce 1996 Alexandr Gutenev, který studoval epos Oloncho, podle kterého se měly v tajze před dávnými časy udát boje mezi démony. Při jedné z těchto bitev mělo dojít k vylétávání ohnivých koulí ze země, načež byla v dálce rozervána krajina. Z hlubin země se začaly šířit podivné zvyku a na několik dní cesty měla být krajina ozářena „sluncem v kopci“. Toto „slunce“ podle eposu sláblo, až se „propadlo do země“.

Později neměla být v krajině po těchto událostech ani památka a lidé měli oblast zase osídlit. Časem se však nedaleko jejich domovů začaly objevovat záhadné železné domy. Pár lidem se povedlo do některých z nich dostat. Popisovali železné paláce s příjemným teplem uvnitř, i když venku panovaly třeskuté mrazy. Kdo však podle eposu v těchto kotlech zůstal dlouho, onemocněl záhadnou nemocí a brzy zemřel. Zřejmě se jednalo o nemoc z ozáření.

Teorie odpalovacích ramp

Tajemné kotle nezkoumal Mackerle jako první. Prvním byl totiž Dr. Valerij Uvarov, který v roce 2004 o tomto fenoménu publikoval článek v zřejmě nejvýznamnějším záhadologickém časopise Nexus. Uvarov, který o sobě tvrdí, že je šéfem výzkumu UFO v Ruské Federaci a který se zodpovídá jen Putinovi, přišel s teorií, že kotle v Jakutsku nejenže existují, ale slouží jako ochrana Země. Tyto kotle jsou aktivovány v případě, že se k Zemi blíží meteorit či neznámé těleso, které by mohlo naši planetu ohrozit. Funkčnost tohoto zařízení dokládá mnoha případy „sestřelení“ meteoritu. a to již od středověku dle „svědectví“ mnoha kronik. Jako poslední uvádí případ vitimského meteoritu z roku 2002, zmapovaného Armádou Spojených států amerických. Mělo dojít k ostřelování žhavými koulemi vyslanými z odpalovacích zařízení – kotlů – nad zemí. Svědci údajně také popsali sérii výbuchů, což by tuto teorii potvrzovalo.

Uvarov uvádí, že toto zařízení má práci 1x za 100 let. V knize Ivana Mackerleho „Návrat nejistý“ píše, že by mělo dojít k jeho aktivaci okolo roku 2010. V roce 2010 se však nic nestalo a mnoho lidí, kteří této teorii věřili, ji naráz zavrhli. V roce 2013 však došlo nedaleko Čeljabinsku k další explozi. Tisíce lidí bylo zraněno a škody byly sto kilometrů od exploze. Z video záznamu události však nejsou patrné žádné koule, které by meteorit sestřelily. Proto necháváme na čtenářích, aby si o této události udělali sami obrázek.

[JG 14. 9. 2014]