Temná hmota – záhada vesmíru
Vesmír již od prvních okamžiků lidstva upíral pozornost společnosti. Hvězdy podněcovaly lidskou fantazii. Hvězdy a Slunce byly důležité pro starověkou mytologii, po níž nám zbyly názvy mnohých souhvězdí. Důležité však bylo i praktické poznání vesmíru, jež mělo důležitou orientační úlohu do vynálezu kompasu. Nabízí se však otázka, o kolik toho víme dnes více. Jistě doba vynálezu dalekohledu je dávno za námi a taktéž již stanul člověk na Měsíci, ale i tak by se dalo říci, že nejsme o mnoho chytřejší než před několika tisíci lety. I dnes totiž dokáží ti nejlepší astronomové zmapovat jen necelou desetinu vesmíru. Ptáte se, jak je to možné? I zde musíme nalézt odpověď v minulosti.
Píše se rok 1933 a v Kalifornském technologickém institutu pracuje mladý vědec Fritz Zwicky. Fritz ve svém vědeckém bádání pozoruje kupu galaxií ze souhvězdí Vlasu Bereniky. Dle zákonů fyziky se podle něj měla tato galaxie již dávno rozpadnout!! Hlavou se mu honí mnoho myšlenek, když přemítá nad tím, co drží tuto galaxii pohromadě. Dochází tak k závěru, že musí existovat nějaká ohromná síla či skrytá síla co dokáže udržet celou galaxii v celku. Co to však je, když to nejde vidět?
Jedna teorie hovoří o černých dírách. V těchto tělesech dochází ke gravitačnímu kolapsu, díky jejich nepředstavitelné hustotě. Jako dalším kandidátem by mohli být „hnědí trpaslíci“. Hnědí trpaslíci jsou v podstatě nepovedené hvězdy. Tyto hvězdy totiž nemají dostatečnou teplotu na zažehnutí termonukleárních reakcích. Z toho důvodu nesvítí a nejsou proto pozorovatelná. Nemůžeme sice vyvrátit, že takovýchto těles je ve vesmíru dostatečný počet proto, aby udržely celou galaxii pohromadě, ale zdá se to býti nepravděpodobné.
To však zatím není dostačující odpovědí. Musíme se zamyslet i nad jinými vesmírnými tělesy. A to hmotnostně i objemově zcela opačnými než předchozí vesmírné objekty. Jsou jimi neutrina. Neutrina jsou tělíska vyvrhovaná hvězdami a řítí se rychlostí světla. Vzhledem k počtu hvězd a množství neutrinů se už odpověď na tuto otázku temné hmoty přijatelná. Zatím však pouze na poli teoretickém, protože neutrina by mohla obsahovat maximálně 30 % temné hmoty.
Proto tak vědci dnešních dnů vlastně ani neví jaký vesmír je a věda tak čeká na mnohé odpovědi o našem okolí.
S temnou hmotou souvisí i další vývoj vesmíru. Od velkého třesku uplynulo 13 miliard let a vesmír se od té doby neustále zvětšuje. Tato teorie však také hovoří o teorii velkého krachu. Ten začne jakmile, bude ve vesmíru dostatečné množství hmoty. Poté začne k opačnému procesu. Vesmír se bude neustále smršťovat a galaxie se budou k sobě neustále přibližovat. A co se stane potom? Proto je tedy klíčovou otázkou rozluštit záhadu temné hmoty, protože zřejmě tvoří většinu vesmíru a na ni tak závisí osud našeho vesmíru.
reference, odkazy:
- www.osel.cz
- www.spacetoday.org
- www.pc-guru.cz
[JG 28.2.2010]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
