Proč je v Evropě tepleji než v Asii nebo Kanadě?

Je to ne příliš znám fakt, ale střední Evropa leží ve stejné zeměpisné šířce jako kanadská města Vancouver, Edmonton nebo sibiřská města Omsk a Irkutsk. Na první pohled se zdá, že místa ležící ve stejném klimatickém pásmu a navíc na stejné rovnoběžce musí logicky mít stejné podnebí, alespoň co se průměrných teplot týče. Ale každý ví, že v Omsku je možná trošku chladněji než ve Varšavě a že vám bude tepleji na francouzském pobřeží než v Ottawě. Tak kde to vázne?

Bezpochyby nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje tyto paradoxy, je golfský proud. Moře je totiž doslova prošpikováno desítkami různých proudů, které způsobují přesuny obrovských hmot vody. Velmi zjednodušeno si to můžete představit jako jakési řeky v moři. No a nás bude nejvíce zajímat již zmíněný golfský proud. Tento proud vzniká v Mexickém zálivu (odtud i jeho název – záliv = gulf) a protože Mexiko leží v tropickém pásu, je jasné, proč je tento proud teplý. Golfský proud míří směrem na severovýchod k portugalskému pobřeží, kde se rozvětvuje na 3 menší proudy (Irmingerův, Norský a Severoatlantický). Poslední zmíněná větev je tou, která zmírňuje zimy v Evropě. Ale pozor, golfský proud neovlivňuje pouze Evropu. Jeho zbývající menší proudy se stáčí zpět k Americe a silně ovlivňují teploty na pobřeží USA a jihu Kanady (zejména Newfoundlandské ostrovy). Poslední dobou se objevují zprávy, že golfský proud slábne. Velkou úlohu mají na tom přirozeně globální změny klimatu, které paradoxně mohou způsobit ochlazení. Nejedná se ale o nic nepřirozeného. Je třeba připomenout, že v posledních několika statisících letech se střídaly doby ledové a meziledové. Dnešní stav není nic jiného než probíhající interglaciál (doba meziledová) a podle přírodních zákonů by opět měl přijít glaciál (doba ledová). Objevují se zprávy, že unikání ropy v Mexickém zálivu od společnosti BP, mohlo golfský proud výrazně ohrozit. Ale zatím se jedná o spekulace a výpočty vědců, vše ostatní ukáže až čas. Rozdíly, které způsobuje golfský proud mezi Norskem a severní Kanadou, činí až 30° C.

Dalším faktorem, který výrazně mění podnebí mezi Evropou a zejména Asií, je rozdíl v typu podnebí. Zatímco Evropa je celá obklopena mořem, pro Asii jsou charakteristické rozlehlé prostory nekončících stepí, tundry a tajgy. Díky tomu, že Evropské končiny omílá ze všech stran oceán, dochází k aplikování jeho vlivu i na ovzduší. Oceánské podnebí přináší malé rozdíly teplot v rámci roku i během dne. Takže teplotní rozsah je většinou mezi -20°C a 30°C během roku. Naopak pokud se podíváme na kontinentální podnebí Ruské federace nebo také Kazachstánu, Mongolska a zčásti Číny, můžeme díky vzdálenému pobřeží pozorovat mnohem větší výkyvy teplot a vyšší sucho. A nutno podotknout, že například z Astany to k moři není pár set, ale pár tisíc km. Takže teploty kolem -40° nejsou na Sibiři žádnou výjimkou. Takže nejen zeměpisná šířka, ale i golfský proud a vzdálenost od moře má vliv na podnebí dané oblasti.

[MJ 22.9.2010]