100 let Československa

Už v první třídě nám bylo vštěpováno do hlavy, že náš stát, tehdy ještě společný stát Čechů a Slováků, vznikl 28. října 1918 a neznalost tohoto základního data se trestala pětkou. O co však reálně šlo a jak to vnímali běžní lidé?

Je nutné si uvědomit, že myšlenka vzniku samostatného českého státu byla velice odvážná a ambiciózní a můžeme říct, že v praxi jen těžce proveditelná. To, že se tomu skutečně tak povedlo, je ponejvíce zásluhou různých mezinárodních událostí, jako například průběh první světové války, úmrtí císaře Františka Josefa a nástup císaře Karla. Stejně tak by stát asi nevznikl nebýt profesora Tomáše Garrigue Masaryka a amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Ovšem souvislosti byly mnohem širší.

Tak jako byla první světová válka nevyhnutelná a její semínka byla zaseta už v druhé polovině devatenáctého století, tak i rozpad Rakouska-Uherska byl otázkou času. Můžeme říct, že Rakousko-Uhersko stálo na základech starých několik set let a nedokázalo reagovat na prudké politické, sociální a ekonomické změny, které s přelomem století dorazily i do středoevropského prostoru. Tím zastarávalo ne ono jako stát, ale zejména koncept tohoto státu, kdy v jednom státu bez nároku na sebeurčení žije deset či možná více národností. Toho se chytly i české politické strany a bezesporu největší osobností byl již zmíněný Masaryk. Když řekneme A, musíme říct i B a tak doplníme ještě jméno Edvarda Beneše, výborného úředníka a vojenského atašé a astronoma Milana Rastislava Štefánika. Posledně jmenovaný se u nás i na Slovensku těší velkému renomé, ale málokdo už ví, že v soukromém životě byl Štefánik erotoman a že měl až stovku žen najednou.

Musíme zmínit ale i domácí partu, která se sestávala zejména z organizace Maffie, která měla za úkol bojovat proti Rakousku-Uhersku. Jejími členy byly například Karel Kramář, Alois Rašín nebo Přemysl Šámal. Působení v této organizaci nebylo jednoduché, za provalení hrozilo mnoho let vězení.

28. října ráno bylo v Ženevě dohodnuto, že vznikne nový stát, že bude republikou. Prezidentem se stane TGM a předsedou vlády Karel Kramář. V Praze vzaly události rychlý spád a již dříve bylo dohodnuto s císařem Karlem, že nebude docházet k žádným násilnostem a krveprolití a ten na oplátku slíbil, že úloha četnictva a armády se zúží pouze na udržení pořádku a nebude mít žádný politický podtext. Co bylo dohodnuto, bylo dodrženo a lid začal 28. října jásat a odstraňovat habsburské symboly.

Někoho může napadnout, proč vzniklo Československo a nikoli pouze Česko a Slovensko zvlášť. Potíž totiž byla v tom, že na území Československa žilo přes 3 miliony Němců, avšak Slováků bylo pouze 2,1 milionu. Proto bylo nutné vytvořit sociální konstrukt čechoslovakismu, kdy bylo prezentováno, že existuje pouze jeden společný národ československý a ten má ve výsledku 8,8 mil. obyvatel, procentuálně 65 procent. Slovensku. I přes tuto situaci docházelo k jistým konfliktům ještě několik měsíců, a to jak na straně Německa, tak i Maďarska. Situace se ve dvacátých letech nakrátko uklidnila, ale již v polovině let třicátých se nad Československem objevují další mračna.

[MJ 29. 10. 2018]