Jan Hřebejk natočil další film, tentokráte podle předlohy Michala Viewegha. Dostal název Nestyda a vznikl podle knihy Povídky o manželství a o sexu. Premiéru bude mít 9. října a hlavní úlohu v něm ztvárnil Jiří Macháček.


Ústřední postavou příběhu je Oskar (Jiří Macháček), moderátor předpovědi počasí, který se jednoho rána probudí a zjistí, že jeho manželka Zuzana (Simona Babčáková) není tak krásná, jak si vždy myslel, a hlavně, že si během let společného soužití nevšiml jejího „většího“ nosu. Manželství se dostane do krize a skončí rozvodem. Oskar pak ze strachu, aby nezůstal sám, pokračuje ve vztahu se slečnou na hlídání, kterou kdysi společně se ženou obstarali pro svého syna. Ta je následně vystřídána ženou o řadu let starší než je on sám. Je jí Nora (Emília Vašáryová), populární zpěvačka, na jejíž koncerty chodila už Oskarova matka. Ale ani Zuzana nezůstane pozadu. I ona si najde novou známost, Matěje (Pavel Liška). U tohoto vztahu je na rozdíl od Oskarových povyražení větší pravděpodobnost, že vydrží.

Film je především hereckým koncertem Jiřího Macháčka, který, jak řekl sám režisér, má v sobě humor, přirozenost a jeho herectví má lehkost jako knihy Michala Viewegha. Snímek je sice vyplněn řadou vtipných dialogů a scén, ale na rozdíl od jiných počinů mi v něm chybí jasnější konec, pointa. Po 88 minutách zkrátka nevíte, co přesně se snažil režisér prostřednictvím svého díla divákovi říct. Spíš než herecký výkon Jiřího Macháčka ale stojí za zmínku postava Simony Babčákové. Z její strany je totiž cítit opravdová lehkost a přirozenost. Člověk jí opravdu věří každé slovo.

I tentokrát se tedy autor zaměřil na problémy obyčejného života, které mohou potkat kohokoliv z nás. Za pozornost stojí i herci ve vedlejších rolích. Jmenovitě Nina Divíšková a Pavel Landovský, o schopnostech Emílie Vašáryové v roli Nory pak nelze polemizovat.



Shrnuto, film patří ostatně jako většina režisérových děl k tomu zajímavějšímu a hodnotnějšímu, co se během roku v Čechách vyprodukuje. U diváků jsou jeho filmy v oblibě. Vzhledem k tomu, že je režisér v posledních letech tvoří jak na běžícím pásu a prakticky každý rok vejde do kin jeden jeho film, nabízí se otázka, zda kvantita nepředčí kvalitu. Autorem většiny předchozích scénářů byl Petr Jarchovský, tentokráte se ale práce na něm ujal sám autor předlohy Michal Viewegh. Nechci tady řešit, zda je to přínos či nikoliv. To musí posoudit jen znalec anebo divák sám.

Snímek by se dal označit za parodii životních osudů. Neočekávané se stalo skutečností. Příkladem je i přítomnost postav zcela nepředvídatelných. Objeví se tu několik lidí, které se moderováním opravdu živí, ale například i Karel Gott nebo Hana Hegerová. A pokud vám nevadí, že písně Hany Hegerové hrané přes playback vychází z úst Emílie Vašáryové, bude film určitě příjemným zážitkem. Především díky nekomplikovanosti děje a jednoduché lince příběhu.