Fyzik a futurista Freeman Dyson (který mj. předpověděl, že důkaz o existenci mimozemských civilizací bude získán do roku 2056) řekl, že bychom měli mimozemský život hledat tam, kde je jeho objev nejsnadnější, i když podmínky zde nebudou ideální pro život v podobě, jak jej známe na Zemi. Zvláště pak říká, že kosmické sondy mohou hledat květiny podobné těm, které byly objeveny v arktických oblastech Země – a to na ledových měsících ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

„Chtěl bych říci, že strategie hledání života ve vesmíru by měla být zaměřena na pátrání po tom, co je pozorovatelné, a nikoliv po tom, co je pravděpodobné,“ řekl Dyson na konferenci v Cambridge, Massachusetts. „Máme v této oblasti tendenci vymýšlet teorie a odhadovat, co je pravděpodobné. Ve skutečnosti naše odhady budou s největší pravděpodobností chybné,“ dodává Dyson. „Nikdy nebudeme mít tak velkou fantazii jako příroda.“

Freeman Dyson předpokládá, že kosmická sonda by mohla pátrat po projevech života na ledem pokrytém Jupiterově měsíci Europa, což je realizovatelné a o čemž se již uvažuje.

Praskliny v ledu

Europa, která obsahuje obrovský oceán kapalné vody pod ledovým povrchem, je již dlouho terčem astrobiologů, kteří předpokládají, že by v jeho vodním prostředí mohly být podmínky vhodné pro život.

Avšak odebrat vzorky z hlubin ledového měsíce by bylo velmi obtížné. Odhady tloušťky ledové kůry se pohybují v rozmezí 1 až 100 km. Život by mohl být pozorovatelný z obíhající kosmické sondy, avšak musí pozorovat místa v prasklinách a jejich okolí, kde je povrch měsíce v kontaktu s vnitřním prostředím.

Parabolické květiny

Život může mít podobu květů ve tvaru paraboly, která soustřeďuje velmi slabé světlo dopadající na Europu. Květiny takovýchto tvarů (viz obrázek v úvodu článku) byly na Zemi objeveny v arktických oblastech, kde se rostliny vyvinuly díky drsným klimatickým podmínkách k maximálnímu využívání sluneční energie.

Arktický mák a další květiny, rostoucí ve vysokých zeměpisných šířkách, mají parabolický tvar květů, které soustřeďují sluneční světlo na reprodukční části v jejich středu. Fyzik Freeman Dyson předpokládá, že takovéto rostliny se mohly vyvinout i na jiných tělesech.

Květiny na Europě by mohly být detekovány prostřednictvím jevu zvaného retroreflexe (zpětný odraz), při němž se světlo odráží zpět ke svému zdroji, říká Dyson. Tento optický jev byl použit například při konstrukci silničních značek, a také při konstrukci zrcadel laserového odražeče, který američtí astronauti zanechali na povrchu Měsíce.

Ačkoliv Dysonovy „sluneční květiny“ mohou existovat na Europě, mohou být pravděpodobně rozšířeny kdekoliv ve Sluneční soustavě. „Můžete si představit, že zde máte květiny, které jsou vyživovány zdola a které se mohly rozšířit podél prasklin v ledu,“ říká Dyson.


... původní článek v angličtině http://www.newscientist.com/article/dn17078-could-flowers-bloom-on-icy-moon-europa.html