Vakcíny proti tzv. prasečí chřipce by mělo podle ministerstva zdravotnictví dostat na 160 tisíc zdravotníků. Očkování má zajistit péči o pacienty v době případné pandemie prasečí chřipky. Jenže řada lékařů má už teď jasno. Pandemickou vakcínou se očkovat odmítají. A další lékaři váhají.
"Nejsem ochotna si to dát píchnout," říká jednoznačně dětská lékařka z Prahy Soňa Knéblová. Obává se, že vakcína není dostatečně prověřená.

A není sama. V anketě Lidových Novin mezi ambulantními lékaři se tak vyjádřila většina. "Bál jsem se, že mi tu otázku někdo položí. Budu upřímný, možnosti očkování nevyužiju," uvedl Petr Němeček, praktický lékař a člen vedení lékařské komory.

Lék horší než nemoc? Podle průzkumů lékaři i zdravotní sestry ve velkém odmítají nechat se očkovat proti viru H1N1, byť by obávané pandemii museli čelit v první frontě.

Podle výsledků průzkumu francouzské agentury IFOP, které publikoval Quotidien du médecin, by se nechalo očkovat 52 procent soukromých lékařů ve Francii. Zdravotních sester, souhlasících s touto formou prevence, je podle odborů čtvrtina, 65 procent je naopak proti.

Podobná čísla hlásí magazín Nursing Times pro britské zdravotní sestry, téměř třetina z nich injekci odmítá a jen o pár procent víc se chystá nechat se očkovat. „Nepřála bych si podstupovat riziko zatím neznámých dlouhodobých účinků jen kvůli snadnějšímu krátkodobému řešení,“ citoval list jednu z dotázaných. Rovněž v Hong Kongu je polovina zdravotnického personálu proti vakcíně.

Proti očkování jsou v zásadě dva argumenty. Velká část zdravotnického personálu nepovažuje nové kmeny chřipky za příliš nebezpečné. Byť se takzvaná „prasečí“ chřipka rozšířila během prázdnin poměrně rychle do různých koutů planety, většina případů měla jen lehký průběh.

Nebezpečné pomocné látky

Zadruhé mají zdravotníci strach z možných vedlejších účinků, obavy mají především z pomocných látek přítomných ve vakcíně. Ty mají za úkol stimulovat imunitní systém k rychlejší tvorbě protilátek, jenže je mnozí podezřívají, že mohou za nežádoucí účinky, jež se po vakcinaci někdy objevují. Imunostimulanty představují riziko hlavně pro děti a těhotné ženy a proto jsou v některých zemích (např. USA) zakázány.

Mezi nejvážnější rizika se počítá syndrom Guillain-Barré, který zpravidla vede k rychlému ochrnutí a někdy i smrti. „Korelace mezi objevením se syndromu Guillain-Barré a očkováním proti chřipce je prokázaná a spočítaná,“ citoval deník Le Monde Carmen Kreft-Jaïsovou z Francouzského úřadu zdravotní bezpečnosti zdravotních výrobků (Afssaps).

„Zhodnocení zisky/rizika hovoří pro očkování,“ kontruje Vincent Enouf z Pasteurova institutu. „Kromě toho není počet případů syndromu Guillain-Barré vyšší než u vakcíny proti sezónní chřipce.“

Neklidní jsou odpůrci očkování i z toho, že americké ministerstvo zdravotnictví nedávno udělilo imunitu farmaceutickým laboratořím, které vyrábí vakcínu proti viru H1N1 – je to podle mnohých důkaz, že zde něco není v pořádku.