Velkým problémem posledních desetiletí je velké množství CO2, které je vypouštěno do atmosféry. Největšími producenty tohoto plynu jsou továrny, elektrárny, ale i doprava. Samozřejmě má na tento problém vliv i přirozená činnost jako sopky anebo lesní požáry. Dva angličtí vědci Colin Axon a Alex Lubansky se zabývali problémem, jak tento plyn, který je v atmosféře, odčerpat pryč. Právě enormní množství oxidu uhličitého v atmosféře má vliv na posilování skleníkového efektu, vlivem něhož se planeta celkově otepluje. Představme si Zemi jako záhonek a skleník jako atmosféru - teplo, které ze Slunce zachytíme špatně odchází ven a kumuluje se "uvnitř skleníku". To je zjednodušený princip skleníkového efektu a následně i globálního oteplování.
Dva výše zmínění vědci přišli s nápadem "odčerpat" CO2 v atmosféře a takto zabránit oteplování a zachránit tak planetu. Je otázkou, jestli by to bylo v praxi proveditelné a jestli by to vůbec mělo smysl, ale teorie je taková: použili bychom minerál olivín, který dobře navazuje oxid uhličitý. Tato metoda je na papíře možná, ovšem v praxi neproveditelná. Abychom dokázali pohltit množství CO2 vypuštěného za rok, potřebovali bychom olivínu 12500x více než se v současnosti těží. Abychom měli kde umístit takové množství této látky, potřebovali bychom plochu tři biliony kilometrů čtverečních (celá planeta má jen 510 milionu km2). A co se ekonomické otázky týče - tímto bychom museli vybudovat průmyslové odvětví, které by 1000x převyšovalo veškerý průmysl na planetě v současnosti. Vypadá to tedy, že tento projekt zůstane jen na papíře.
_crop.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.png)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
