Koupě nemovitosti či náročná přestavba jsou záležitosti, které značně zatíží rodinný rozpočet. Zájemci o lepší bydlení tak zpravidla využívají hypotečních úvěrů. Najdou se ale i tací, co mají dostatek prostředků, aby pořízení bytu či rekonstrukci financovali z vlastní kapsy. Jenže co dělat, když pak vynaložené peníze začnou chybět? V takovém případě je zde možnost využít takzvaného zpětného refinancování.

Zpětné refinancování nebo zpětná hypotéka?
Pojmy zpětné refinancování a zpětná hypotéka řada lidí nesprávně zaměňuje. Zatímco první pojem označuje právě případ, kdy lze již vynaložené prostředky například na koupi bytu nebo jeho rekonstrukci získat zpět pomocí hypotečního úvěru, zpětná hypotéka je produkt určený seniorům nad 70 let. „Zpětná hypotéka je určena hlavně lidem, kteří vlastní nemovitost a přitom nemají žádné dědice. V podstatě se tak jedná o jakousi formu doživotní renty, jež seniorům může zvýšit životní úroveň,“ vysvětluje Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.

Zpětné refinancování pomůže při nedostatku financí i špatných výpočtech
Zpětné refinancování, jak již název napovídá, má velkou výhodu v tom, že žadatelům umožní nechat si proplatit již investované peníze. Pomoci může jednak těm, kteří se kvůli vlastní investici vydali ze všech prostředků a mají další nečekané výdaje, tak i těm, kteří si třeba náklady na rekonstrukci bydlení předem špatně propočítali a na dokončení jim „něco málo“ schází.

„Další výhodou je, že o tento produkt, který nabízí většina tuzemských bankovních domů, lze žádat i rok či dva zpětně. Konkrétní lhůta samozřejmě závisí na dané bance. Kromě toho je pak dobré mít na paměti i fakt, že při využití zpětného refinancování se žadatel dostane na lepší úrokovou sazbu, než by měl například u spotřebitelského úvěru,“ uvádí Roman Outrata.

Počítejte s tím, že si vás banky pořádně „proklepnou“
Při žádosti o zpětné refinancování je pak potřeba počítat s tím, že si banky každého žadatele řádně prověří. Samozřejmostí je nutnost být dostatečně bonitní a nemít negativní záznamy v registrech dlužníků a bankovních registrech. Dále pak bude nutné doložit bance veškeré vynaložené výdaje – například kupní smlouvu, výpisy z účtů, faktury od rekonstrukce a další. „Posledním, s čím je na rozdíl od klasického hypotečního úvěru nutné počítat, je fakt, že u této varianty nelze zaplacené úroky odečítat od základu daně z příjmů,“ doplňuje Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.