V sedmdesátých letech izolovali dva skotští vědci Hans Kosterlitz a John Hughes z mozku prasete látky, které se v laboratorních testech chovaly jako opiáty. Pojmenovali je endorfiny a enkefaliny. Dokázali tak, že tělo je schopné přirozeně syntetizovat látky s podobnými účinky jako mají narkotika. Ty mohou tišit bolest a vyvolávat řadu příjemných pocitů od prosté spokojenosti k naprosté blaženosti.

Jednou z takových látek je fenyletylamin, který vylučuje mozek zamilovaných lidí. Tato sloučenina může ovlivnit zlepšení nálady a zmenšit pocit studu, úzkosti, paniky a strachu. Fenyletylamin je obsažen rovněž v čokoládě, ale také např. v omamných houbičkách lysohlávkách (Psilocybe). Lidé, kteří trpí silnou depresí, jako např. oběti neopětované lásky, proto po fenyletylaminu podvědomě touží. V období deprese hledají takoví jedinci často východisko v jedení čokolády, které může vyústit až v čokoládové orgie. To by vysvětlovalo, proč spotřeba čokolády u žen stoupá před menstruací, v období tzv. premenstruačního syndromu.

Zdálo by se tedy, že pro milence se sotva najde vhodnější dar než je čokoláda nebo čokoládová bonboniéra. Ovšem poslední výzkumy svědčí o tom, že v pozadí toho, že se z některých lidí stali doslova “čokoholici”, nemusí být fenyletylamin. Podstatná část této látky se totiž vstřebává při trávení.

A tak vědci nelenili a hledali dále. A podařilo se jim izolovat další látku anandamid, konkrétně arachidonyletanolamid (v některých pramenech se s ní lze setkat pod názvem anandamin či dokonce anandanin). Ta stimuluje stejná nervová centra v mozku jako marihuana (konkrétně tetrahyd- rokannabiol). Ovšem k dosažení obdobného účinku jako má tato droga, by člověk musel sníst takové množství čokolády, které by se zhruba rovnalo pětině jeho hmotnosti.

Je otázkou, zda mezi sloučeniny v čokoládě, které snižují stres a vyvolávají příjemné pocity, patří pouze fenyletylamin a anandamid či zda takto působí i další látky. Vždyť čokoláda zřejmě obsahuje na pět set různých sloučenin, někdy se jejich počet dokonce odhaduje až na dvanáct set. Tajemství čokoládového opojení může spočívat ve spolupůsobení všech jejích složek. Příjemné pocity kromě toho, jak známo, vyvolává i požívání cukru.