Sport je součástí lidské historie prakticky odnepaměti. Sportovní výživa jako věda má však poměrně krátké trvání. Již v antickém Řecku uvažovali nad tím, jak vybranou stravou zvýšit sportovní výkony. Až ve dvacátém století se ovšem sportovní výživa posunula od konzumace alkoholu k potřebě doplnění energie karbohydráty, tuky a proteiny. Od roku 1980 se populárními staly syntetické doplňky stravy, u nichž se ale prokázalo, že mají na lidské tělo i negativní dopady. V roce 2005 pak byl vytvořen takzvaný Zdravý talíř, který výrazně ovlivnil pohled na zdravé stravování i mezi sportovci. V článku vám přinášíme krátkou exkurzi do historie sportovní výživy.

Alkohol jako první doplněk stravy u sportovců
Za prvopočátky sportovní výživy můžeme považovat stravovací návyky Aztéckých válečníků a běžců. Ti již před pěti tisíci lety objevili výjimečné vlastnosti semínek chia ze šalvěje hispánské. „Chia jsou díky komplexnímu obsahu bílkovin a omega-3 mastných kyselin výborným zdrojem energie a výrazně podporují výdrž sportovců,“ uvedl Jan Petr ze společnosti Vitalvibe, která je tuzemským dodavatelem bio a raw doplňků stravy. Ovšem s první opravdovou sportovní výživou se setkáváme v antickém Řecku. Legendární zápasník Milón z Krotónu vyhrál mezi lety 532 až 516 před naším letopočtem pět po sobě jdoucích olympijských her. Podle mytologických příběhů konzumoval denně devět kilo masa a chleba, a to vše zapil deseti litry vína. Znamenalo by to, že musel každý den přijmout absurdních 57 000 kcal. Přesto lze tyto záznamy považovat za první úvahy nad tím, jak zvýšit sportovní výkon vybranou stravou.

Obdobně absurdní byly z hlediska sportovní výživy i londýnské olympijské hry v roce 1908. Sportovci tehdy konzumovali alkohol, protože věřili, že zlepšuje fyzickou výkonnost. Pití alkoholu během tréninku a před závodem bylo tehdy naprosto běžné. Například běžci maratonu pili koňak a německý atlet v závodě na 100 kilometrů chůzí údajně vypil 22 sklenic piva a půl flašky vína.

První výzkumy odhalily důležitost karbohydrátů a proteinů
Ačkoliv se jídelníček sportovců upravoval již odnepaměti, první oficiální výzkumy sportovní výživy proběhly až ve 30. letech 20. století ve Švédsku. Ty zkoumaly důležitost karbohydrátů a tuků pro sportovní výkon. Zároveň sloužily jako základ pro další výzkumy, které probíhaly v 60. letech na Floridě. Díky nim vznikl vůbec první výživový doplněk stravy pro sportovce, Gatorade. Vědci jej tehdy vyrobili pro fotbalisty a měl oddalovat únavu a podporovat výkonnost.

Bílkoviny jsou pro sportovce stejně důležité jako karbohydráty, jejich výzkum byl však mnohem složitější, protože se objevují na mnoha různých částech těla. Přesto již na konci 19. století Eugene Sandow, jenž je považován za otce bodybuildingu, sepsal několik knížek navádějících ke konzumaci hovězího masa pro růst a regeneraci svalů. První rozpustitelný proteinový prášek byl pak vyroben v 50. letech ze sóje. Brzy na to se již vyráběly syrovátkové proteiny z mléka a vajec.

První studie výživy u olympijských atletů proběhla v roce 1952 na univerzitě v Helsinkách. Ukázala, že průměrný kalorický příjem sportovců činil 4 503 kcal s tím, že 40 % energie pocházelo z karbohydrátů, 20 % z proteinů a 40 % z tuků. Základním zjištěním bylo, že jediný nutriční rozdíl mezi sportovci a nesportovci spočíval ve vyšší potřebě příjmu energie.

80. léta znamenala narůst užívání syntetických doplňků stravy
Od 70. let pak již fyziologové po celém světě prováděli výzkumy zabývající se vlivem stravování na sportovní výkony. Nejčastěji byli pro tyto účely využíváni běžci a cyklisti, jelikož u nich bylo snadné simulovat reálnou soutěžní zátěž v laboratoři. Výsledky těchto výzkumů nakonec vedly k těsnější spolupráci mezi fyziology a nutričními specialisty. V 80. letech to způsobilo boom doplňků stravy a zlatý věk na trhu s doplňky stravy pro sportovce. V tomto období byla sportovní výživa ustanovena jako oficiální věda. Sportovci začali trénovat intenzivněji a déle. Správná strava se stala základem pro podporu výkonu během tréninku a pro rychlost regenerace po skončení. Vyšší sportovní zátěž znamenala vyšší výživové a energetické nároky. Vědci z univerzity v Texasu prokázali téměř 5% narůst výkonnosti po vypití Red Bullu, který stimuluje produkci adrenalinu. Dále se ukázalo, že na výkon mají největší vliv karbohydráty, kofein a vitamín B.

Již nejde pouze o výkon, ale i o zdraví
V roce 1992 byla ve Spojených státech představena první výživová pyramida. „Diagram výživové pyramidy představuje doporučení, které slouží ke snadnější orientaci při výběru vhodných potravin pro dospělého a zdravého člověka. Jelikož však nezahrnuje nejnovější výzkumy z oblasti zdravé výživy, byl v roce 2005 nahrazen Zdravým talířem. Některé druhy potravin totiž byly spojovány se srdečními onemocněními. Pyramida například umožňovala každodenní konzumaci 230gramového hamburgeru, jelikož nerozlišovala původ proteinů,“ sdělil Jan Petr ze společnosti Vitalvibe. Zdravý talíř naopak podporuje zdravé stravování. Potraviny jsou v něm rozděleny do pěti různých skupin. „Podle zdravého talíře by zhruba tři čtvrtiny našeho jídelníčku měly být tvořeny rostlinnou stravou,“ doplnil Petr s tím, že nezáleží, jestli se jedná o sportovce, či nesportovce.

Zdravý talíř tak měl výrazný dopad i na způsob, jakým se stravovali sportovci. Již jim nešlo pouze o zvyšování výkonu, ale rovněž se začali zajímat o dopady způsobu stravování na zdraví. Dochází k odklonu od užívání syntetických doplňků. Naopak na popularitě i mezi sportovci nabývá strava přírodního původu. Příkladem může být proteinový prášek vyrobený z rostlin. Díky vyváženému poměru jednotlivých aminokyselin jsou rostlinné proteiny kvalitnější než ty živočišné, přičemž přípravek stále obsahuje všech devět esenciálních aminokyselin. Proteinový prášek z rostlin je pro lidské tělo vstřebatelnější, neboť se při jeho výrobě nemusejí používat žádné chemické přídavky.